Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Jiří Hájek
      Kronika kladrubská : barokní kůň v Čechách : z minulosti i přítomnosti chovu koní a obce Kladruby nad Labem : sbíráno a sepisováno v letech 1976-1982, doplněno až do roku 1990

      2011 | Nakladatelství Lenka Gotthardová

      Navazuje na předchozí první a druhý díl a popisuje období přibližně od roku 1850. Zachycuje tedy většinu vlády císaře Františka Josefa a další budování a rozvoj kladrubského hřebčína i obce v tomto pozitivním období.

      Zmiňuje se rovněž o slavné éře chovu nejenom koní starokladrubských, ale i anglických plnokrevní…ků, o parforsních honech, o vztahu Ferdinanda d´Esteho a císaře Karla I. k našim zemím a ke koním. Líčí slavné postavy kladrubských ředitelů a nejvyšších štolbů, seznamuje se životem zaměstnanců hřebčína i významných kladrubských učitelů a farářů – později se velmi proslavil i kladrubský učitel František Flos, coby autor dobrodružné literatury z exotických krajin.

      Zásadní změna nastala v roce 1918 s koncem Rakousko-Uherské monarchie. Tehdejší mladý ředitel Rudolf Hofbauer tento zlom nesl velice těžce a zemřel v poměrně mladém věku. Náhlá odvolání se nevyhnula ani jeho následovníkům, jako např. Ing. Jaroslavu Matějčkovi. Ten hřebčín vedl dvacet let a v těžkých dobách války uchránil koně i zaměstnance před jejími hrůzami. Přesto byl hned v květnu roku 1945 odvolán. Po čtyři roky se staral o hřebčín ing. Jindřich Steinitz a ani ten neustál další politický otřes naší země po roce 1948.

      Starokladrubští koně měli v republikových poměrech namále a nebýt pana prof. Františka Bílka, neměli bychom již dnes starokladrubské vraníky.

      Doba socialismu koním sice nepřála, ale starokladrubští bělouši i vraníci ji naštěstí přežili. Byli integrováni ve velký Státní plemenářský podnik, jehož malou součástí byl i hřebčín, vraníci spadali pod Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech.
      Kronika kladrubská končí počátkem 90. let 20. století, novou dobou, novými úspěchy i problémy.

      Posláním Kroniky kladrubské pana Jiřího Hájka je vzdání pocty koním a všem dřívějším zaměstnancům, obyvatelům Kladrub, správcům, ředitelům, nejvyšším štolbům i císařům a dalším správcům naší země, kteří se o koně i o hřebčín starali, jak nejlépe uměli. Uchování starokladrubského plemene je celosvětovým unikátem.

      Kronika byla vydána na obranu a ochranu starokladrubských koní, kladrubského a slatiňanského hřebčína. Aby nikdo nevztáhl ruku na tyto naše národní poklady a neublížil jim. Měla by sloužit jako preventivní ochrana proti nepochopení, neznalosti, lhostejnosti či záměrně špatným úmyslům s oběma hřebčíny či jejich částmi.
      Starokladrubští koně i hřebčíny jsou naší kulturní památkou, vizitkou kontinuálního zájmu a národní hrdosti.

      Vážený pane Hájku, z celého srdce Vám děkuji, že jste tuto Kroniku napsal – krásně, lidsky, vlastenecky.

      Kronika je doplněna historickými mapami, portréty významných osobností, obrazy a fotografiemi koní, hřebčína, obce či dalších zajímavých míst.       Navazuje na předchozí první a druhý díl a popisuje období přibližně od roku 1850. Zachycuje tedy většinu vlády císaře Františka Josefa a další budování a rozvoj kladrubského hřebčína i obce v tomto po…zitivním období.

      Zmiňuje se rovněž o slavné éře chovu nejenom koní starokladrubských, ale i anglických plnokrevníků, o parforsních honech, o vztahu Ferdinanda d´Esteho a císaře Karla I. k našim zemím a ke koním. Líčí slavné postavy kladrubských ředitelů a nejvyšších štolbů, seznamuje se životem zaměstnanců hřebčína i významných kladrubských učitelů a farářů – později se velmi proslavil i kladrubský učitel František Flos, coby autor dobrodružné literatury z exotických krajin.

      Zásadní změna nastala v roce 1918 s koncem Rakousko-Uherské monarchie. Tehdejší mladý ředitel Rudolf Hofbauer tento zlom nesl velice těžce a zemřel v poměrně mladém věku. Náhlá odvolání se nevyhnula ani jeho následovníkům, jako např. Ing. Jaroslavu Matějčkovi. Ten hřebčín vedl dvacet let a v těžkých dobách války uchránil koně i zaměstnance před jejími hrůzami. Přesto byl hned v květnu roku 1945 odvolán. Po čtyři roky se staral o hřebčín ing. Jindřich Steinitz a ani ten neustál další politický otřes naší země po roce 1948.

      Starokladrubští koně měli v republikových poměrech namále a nebýt pana prof. Františka Bílka, neměli bychom již dnes starokladrubské vraníky.

      Doba socialismu koním sice nepřála, ale starokladrubští bělouši i vraníci ji naštěstí přežili. Byli integrováni ve velký Státní plemenářský podnik, jehož malou součástí byl i hřebčín, vraníci spadali pod Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech.
      Kronika kladrubská končí počátkem 90. let 20. století, novou dobou, novými úspěchy i problémy.

      Posláním Kroniky kladrubské pana Jiřího Hájka je vzdání pocty koním a všem dřívějším zaměstnancům, obyvatelům Kladrub, správcům, ředitelům, nejvyšším štolbům i císařům a dalším správcům naší země, kteří se o koně i o hřebčín starali, jak nejlépe uměli. Uchování starokladrubského plemene je celosvětovým unikátem.

      Kronika byla vydána na obranu a ochranu starokladrubských koní, kladrubského a slatiňanského hřebčína. Aby nikdo nevztáhl ruku na tyto naše národní poklady a neublížil jim. Měla by sloužit jako preventivní ochrana proti nepochopení, neznalosti, lhostejnosti či záměrně špatným úmyslům s oběma hřebčíny či jejich částmi.
      Starokladrubští koně i hřebčíny jsou naší kulturní památkou, vizitkou kontinuálního zájmu a národní hrdosti.

      Vážený pane Hájku, z celého srdce Vám děkuji, že jste tuto Kroniku napsal – krásně, lidsky, vlastenecky.

      Kronika je doplněna historickými mapami, portréty významných osobností, obrazy a fotografiemi koní, hřebčína, obce či dalších zajímavých míst.
      Vytvořit poptávku

      O knize

      Počet stran: 3 svazky (200; 216; 264 )
      Jazyk:  česky
      ISBN10: 8090314775
      ISBN: 9788090314771
      Vydáno v: Hostomice

      O autorovi

      Jiří Hájek

      Jiří Hájek

      Narozen 1944 v Kladrubech. Pracoval v Národním hřebčíně Kladruby jako údržbář. Autor kronik o historii chovu koní v Kladrubech nad Labem.

      Více od autora

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Naposledy navštívené

      Zobrazit vše

      Přidáno do košíku!