F. X Šalda
Kritické projevy 4 : 1898-1900 - 4

1951 | Nakladatelství Melantrich

OBSAH: Milan Fučík: Utíkám k slunci -- Česká poesie 19. věku -- Ant. Klášterský: Tmavá růže -- Jiří Karásek: Sexus necans -- Julius Zeyer: V soumraku bohů -- Jan Rokyta: Světla a bludičky -- Louis Arleth: Z podivných dum bardovy harfy -- K. Egor: Pomsta neznámé Viny -- Otto Gulon: Háje, kde se tančí -- Ant. Sova: Próza… -- S. K. Neumann: Satanova sláva mezi námi -- K. V. Rais: Půlpání -- Jaroslav Vrchlický: Bar Kochba -- Karel Klostermann: Domek v Polední ulici -- Chuchláci -- Kochanovická epopeje -- Karel Leger: Emancipovaná -- Jos. K. Šlejhar: Zátiší -- Karel Hlaváček: Mstivá kantilena -- Artur Schnitzler: Anatol -- Umírání -- Sborník světové poesie -- Stéphane Mallarmé -- Viktor Dyk: Síla života -- Karel Kaminek: Hasnoucí světla -- Em. šl. z Lešehradu: Smutné kraje -- Beneš Grünwald: Srdcem i kosmem -- Národní divadlo -- Divadlo -- Konrád Ferdinand Meyer -- De Stendhal: Červený a černý -- Gustav Flaubert: Výchova sentimentální -- Otto Ludwig: Mezi nebem a zemí -- Gerhart Hauptmann: Tkalci -- Henry Mackay: Lidé manželství -- Stanislav Przybyszewski: Cestou -- Gustav Flaubert: Pokušení sv. Antonína -- Náš nejstarší umělec -- Fr. S. Procházka: Písničky -- Jan Opolský: Svět smutných -- Růžena Svobodová: Zamotaná vlákna -- Em. šl. z Lešehradu: Květy samoty -- Výbor z básní Stephana Mallarmé -- M. A. Šimáček: První služky -- Jaroslav Hilbert: Psanci. OBSAH: Milan Fučík: Utíkám k slunci -- Česká poesie 19. věku -- Ant. Klášterský: Tmavá růže -- Jiří Karásek: Sexus necans -- Julius Zeyer: V soumraku bohů -- Jan Rokyta: Světla a bludičky -- Louis Arl…eth: Z podivných dum bardovy harfy -- K. Egor: Pomsta neznámé Viny -- Otto Gulon: Háje, kde se tančí -- Ant. Sova: Próza -- S. K. Neumann: Satanova sláva mezi námi -- K. V. Rais: Půlpání -- Jaroslav Vrchlický: Bar Kochba -- Karel Klostermann: Domek v Polední ulici -- Chuchláci -- Kochanovická epopeje -- Karel Leger: Emancipovaná -- Jos. K. Šlejhar: Zátiší -- Karel Hlaváček: Mstivá kantilena -- Artur Schnitzler: Anatol -- Umírání -- Sborník světové poesie -- Stéphane Mallarmé -- Viktor Dyk: Síla života -- Karel Kaminek: Hasnoucí světla -- Em. šl. z Lešehradu: Smutné kraje -- Beneš Grünwald: Srdcem i kosmem -- Národní divadlo -- Divadlo -- Konrád Ferdinand Meyer -- De Stendhal: Červený a černý -- Gustav Flaubert: Výchova sentimentální -- Otto Ludwig: Mezi nebem a zemí -- Gerhart Hauptmann: Tkalci -- Henry Mackay: Lidé manželství -- Stanislav Przybyszewski: Cestou -- Gustav Flaubert: Pokušení sv. Antonína -- Náš nejstarší umělec -- Fr. S. Procházka: Písničky -- Jan Opolský: Svět smutných -- Růžena Svobodová: Zamotaná vlákna -- Em. šl. z Lešehradu: Květy samoty -- Výbor z básní Stephana Mallarmé -- M. A. Šimáček: První služky -- Jaroslav Hilbert: Psanci.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, lepená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, lepená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	346
Jazyk:	česky
Edice:	Soubor díla F.X. Šaldy, 13. svazek ed. 13. svazek ed. Soubor díla F. X. Šaldy, Vydává Společnost F. X. Šaldy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 4. 2026 8:26
Číslo položky:	1694857

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora