Sigrid Undset
Kristina Vavřincovna : Paní - Díl druhý

1948 | Nakladatelství Vyšehrad

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Historický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu. Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. H…istorický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu.

Součástí souboru:

Kristina Vavřincovna 1948 (3sv., 472 + 452 + 317, 3. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	452
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Pollák
Edice:	Kmeň
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Sigrid Undset

Sigrid Undsetová byla norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928. Sigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog Ingvald Undset . Otec probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, zemřel však, když jí bylo dvanáct let. Sigridina matka pak zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice v kanceláři firmy Wisbeck, která v Norsku zastupovala známý koncern AEG. Roku 1907 publikovala Sigrid Undsetová své první dílo, realistický román ze současnosti Paní Marta Oulie, po kterém následovaly další tematicky podobné romány, novely a povídky , ve kterých jako jedna z prvních zachytila život současných žen a s tím související mezilidské a rodinné problémy. Undsetová se však nezabývala ani tak postavením ženy ve společnosti, jako spíše posláním ženy v manželství a rodině, které viděla v péči o rodinu a ve vytváření harmonického rodinného soužití. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou viděla v přehnaných emancipačních snahách, které podrobovala kritickému rozboru a odmítala feminismus. Působivost jejích příběhů je založena na jemné psychologické kresbě ženských postav, které nejsou vždy úspěšné, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese. V roce 1909 získala Sigrid Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Manželství se však rozpadlo , Undsetová se odstěho...

Více od autora