Knihy
Poezie
Česká poezie
Kamil Bednář
Krásných paní milování a jiné rýmy a šprýmy...

Kamil Bednář: Krásných paní milování a jiné rýmy a šprýmy

Kamil Bednář, František Svejkovský
10X KVĚTY POEZIE - Krásných paní milování a jiné rýmy a šprýmy + Sbohem múzy + Žluté lásky + Hudba na náměstí + Listy heroin + Srdce písněmi dotýkané + Kanzóny pro Lauru + Proč unikáš mi + Elegie + Sonety slunce, medu a luny

1963 | Nakladatelství Mladá fronta

Novočeské přebásnění vybraných ukázek našich středověkých básní milostných a satirických. Novočeské přebásnění vybraných ukázek našich středověkých básní milostných a satirických.

Obsažené svazky:

Sonety slunce, medu a luny 1976 (141 s., 1. vyd.)
Listy heroin 1964 (110 s., 2. vyd.)
Elegie 1962 (103 s., 1. vyd.)
Kanzóny pro Lauru 1969 (148 s., 1. vyd.)
Srdce písněmi dotýkané, antologie z jeho lyriky k stému výroč... 1974 (154 s., 1. vyd.)
Žluté lásky 1959 (92 s., 2. vyd.)
Hudba na náměstí 1960 (92 s., 2. vyd.)
Sbohem múzy, výbor z lyriky 1963 (241 s., 1. vyd.)
Krásných paní milování a jiné rýmy a šprýmy, Staročeská poezie 1963 (112 s., 1. vyd.)
Proč unikáš mi, Milostné sonety 1975 (140 s., 1. vyd.)

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 314 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	349 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	141 + 110 + 103 + 148 + 154 + 92 + 92 + 241 + 112 + 140
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Sylvie Vodáková
Editor:	Ludvík Kundera, Vladimír Šrámek
Překladatel:	Jan Fišer, Václav Renč, Karel Čapek, Viktor Dyk, Jindřich Hořejší, Vladimír Mikeš
Edice:	12, 18, 36, 40, 53, 93, 113, 118, 120. svazek ed. 12, 18, 36, 40, 53, 93, 113, 118, 120. svazek ed. Květy poezie, Květy poesie
Vydání:	2. vyd., v MF 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2026 12:57
Číslo položky:	1665018

O autorech

František Halas

Byl básníkem, prozaikem, překladatelem, a politicky a kulturně činným člověkem. Narodil se 3. října 1901 v Brně v rodině textilního dělníka. Rodina jeho otce pocházela z Kunštátu na Českomoravské vrchovině. Když mu bylo osm let, zemřela mu matka, rodina se přestěhovala do Svitávky u Blanska a otec se znovu oženil. V roce 1914 se rodina opět přestěhovala do Brna. Učil se knihkupcem a v době otcova zajetí na ruské frontě v době první světové války pracoval jako příručí a v letech 1922-24 jako úředník v pojišťovně. Již v mládí ho otec přivedl mezi komunistickou mládež a v roce 1921 se stal členem KSČ. Psal do novin první články a verše. Začal psát do Rovnosti, řídil tam rubriku mládeže. V té době se seznámil s Bedřichem Václavkem, pomáhal zakládat Devětsil v Brně a vydával revue Pásmo. V roce 1925 odjel na půl roku do Paříže, po návratu se přestěhoval do Prahy a našel zaměstnání jako redaktor nakladatelství Orbis. V roce 1931 podnikl novou cestu, tentokrát do Itálie a jižní Francie, v roce 1936 se zúčastnil zájezdu do Španělska. Po návratu napsal řadu básní inspirovaných cestou. Ty vyšly posmrtně v brožuře Španělský podzim Františka Halase: fakta a dokumenty . Roku 1936 se také oženil a z manželství se narodili dva synové. Za války se účastnil odboje a pracoval v Národním revolučním výboru spisovatelů. Po válce byl přednostou odboru ministerstva informací, poslancem Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce, pohřben je v Kunštátu. Jeho dílo není příliš obsáhlé , ale je považováno za vrchol české poezie meziválečných let a bylo vzorem pro mnoho mladých básníků. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, autor vytvářel vlastní slova, neologismy nebo neobvyklou větnou skladbu. Zdůrazňoval smrt a používal archaismy. Jeho dílo je ovlivněno existencionalismem....

Více od autora

Ovidius

Publius Ovidius Naso byl římský, latinsky píšící básník. Proslavil se především díly Proměny a Umění milovat. Ovidius pocházel z bohatého rodu, který patřil k jezdeckému stavu. Velmi brzy byl poslán na studia do Říma, kde studoval na přání svého otce právo a rétoriku. Studia však zanedbával a projevoval se spíše jako básník. Po ukončení studia v Římě byl poslán do řeckých Athén, kde ve studiu pokračoval a následně cestoval po Malé Asii a prošel též Sicílii. Po návratu do Říma krátce zastával několik nižších úřadů, ale pak, zhruba v letech 29–25 př. n. l., se vzdal veřejné práce a věnoval se pouze literatuře, ke zjevné nelibosti svého otce. K jeho přátelům a spolupracovníkům v Římě patřili Albius Tibullus, Quintus Horatius Flaccus nebo Sextus Propertius. Jeho mecenášem byl Marcus Valerius Messalla Corvinus. Třikrát se oženil, potřetí s příbuznou císaře Augusta. Roku 8 Augustus vydal rozkaz, aby Ovidius opustil Řím a usídlil se ve městě Thomis, jež leží v dnešním Rumunsku a nazývá se v současnosti Konstanca. Své vyhnanství nesl velmi těžce – prosil Augusta , aby mu byla udělena milost nebo aby byl poslán do nějakého příznivějšího místa . Tyto prosby nebyly vyslyšeny a nebylo mu splněno dokonce ani přání, aby byl pohřben v Římě. Proč byl poslán do vyhnanství, není známo. Soudí se, že se pravděpodobně stal spolupachatelem cizoložství Augustovy vnučky Julie, která byla z Říma vyhnána ve stejné době jako Ovidius. Logiku by to dávalo i vzhledem k tomu, že Augustus byl velkým zastáncem monogamie a vydal k jejímu posílení speciální zákon, který cizoložství trestal tvrději než dříve. Prakticky jisté je, že se nejednalo o politický čin, ale o něco v souvislosti s Augustovou rodinou. Často se jako možný důvod vyhnání udává, že svými knihami Ars Amatoria narušil mravní výchovu mláde...

Více od autora