František Karel Hejda: Krajané a kolemjdoucí

František Karel Hejda
KOMPLET Beletrie 1848 + Krajané a kolemjdoucí + V područí litery

1905 | Nakladatelství F. Šimáček

Obsažené svazky:

Krajané a kolemjdoucí, řada humoresek 1905 (159 s.)
V područí litery, novela 1905 (168 s.)
1848, román a skutečnost z pamětí našich ot... 1905 (118 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

desky s oděrkami, lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	289 Kč
Stav Dobrý desky s oděrkami, lehce zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	199 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami, lehce zkosený hřbet
Poznámka:	3 knihy v jednom svazku
Vazba:	převazba
Počet stran:	159 + 168 + 118
Jazyk:	česky
Edice:	35. svazek ed. 35. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění, Libuše
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2026 10:41
Číslo položky:	1604730

O autorech

Jan Lier

Jan Lier byl český novinář, spisovatel, výtvarný a divadelní kritik, představitel lumírovců. Pracoval jako tajemník a knihovník Průmyslové jednoty. Od 70. let publikoval fejetony, v nichž ostře kritizoval český veřejný život, přijímání německých vzorů a obdiv k Rusku; jako alternativu nabízel francouzskou kulturu. Proti výchovné úloze literatury, kterou vyznávali zejména moravští kritici, stavěl „umění pro umění“. Největší vliv měl v 80. a 90. letech, později se svými názory dostával do izolace. Psal i povídky, novely a romány, inspirované postromantickou francouzskou literaturou a poplatné polemickému novinářskému stylu. Narodil se 27. října 1852 v Kutné Hoře č. 179, blízko Kamenného domu. V mládí ho nepříznivě zasáhla smrt otce. Vystudoval reálku a profesionálně se věnoval technice. V letech 1873–77 pracoval na železnici, roku 1877 získal místo sekretáře v pražské Jednotě průmyslové. Ve volném čase psal fejetony, kritiky i samostatné literární práce. 1. října 1887 se stal knihovníkem Průmyslové jednoty. 1. prosince 1892 ho Česká akademie věd a umění zvolila za mimořádného člena. Od roku 1896 působil i jako dramaturg a lektor Národního divadla. V Průmyslové jednotě nakonec zastával funkci ředitele a za své výsledky získal záslužnou stříbrnou medaili. Cestami po Evropě získal obdiv k západní kultuře, zejména francouzské, a odpor k „malým“ českým poměrům, které se snažil změnit. Románskou kulturu si cenil výše než germánskou. Řadil se mezi kosmopolitní lumírovce. Velmi známý byl v 80. a 90. letech. Postupem času se svými zásadními názory dostával do stále větší izolace, takže od konce 90. let byl jeho význam jen okrajový. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Do literatury jej uvedl Jan Neruda v 70. letech. Od roku 1877 psal fejetony do Národních listů a Pokroku. V té době vydal také román Hraběnka Radová. První práce psal pod pseudonymy Adam Zero, Luděk Frič, Jan Iler a Vile...

Více od autora

Otakar Červinka

Otakar Červinka byl český básník ruchovské generace, autor zejména epických skladeb z vlasteneckou tematikou. Dětství prožil v Ostředku, kde měl své panství jeho otec, dr. Václav Červinka. Jeho bratr Václav byl manželem Marie Červinkové-Riegrové, další z bratrů Jaroslav se stal generálem a Miloš básníkem. Sestra Marie byla provdána za právního historika Bohuslava Riegra. Vystudoval gymnázium, pak absolvoval studium filozofie v Praze a vyšší hospodářskou školu v Táboře. Zprvu byl hospodářským úředníkem na různých velkostatcích, pak úředníkem na pražském magistrátu. Hodně cestoval po Evropě. Jeho přítelem byl spisovatel Svatopluk Čech. Zemřel roku 1915 v Berouně a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Psal zpočátku hlavně poezii, vlastenecky laděné básně i povídky, některé z nich měl v Almanachu českého studentstva, jiné v Ruchu . Dostal se i k napsání trojdílné kroniky. Posmrtně vyšly sbírky

Více od autora