Knihy
Beletrie
Česká literatura
Miloslav Švandrlík
Kopyto a Mňouk v jihlavských katakombách

Miloslav Švandrlík
Kopyto a Mňouk v jihlavských katakombách

2004 | Nakladatelství Madagaskar

Dobrodružství nerozlučné dvojice kamarádů z Posázaví, tentokrát z jihlavského podzemí. Knížka je vhodná pro starší děti.

V Jihlavě existuje neuvěřitelné množství mužstev, hrajících malou kopanou. Ale soutěže jsou ohroženy. Záhadně se ztrácejí fotbalové míče a místní katakomby jsou plné strašidel. Ještě štěstí, ž…e jsou tady Kopyto a Mňouk, kteří se pokusí všemi svými silami přispět k vyřešení všech záhad a nepříjemností.
Na závěr jsou přidány dvě drobné povídky. Dobrodružství nerozlučné dvojice kamarádů z Posázaví, tentokrát z jihlavského podzemí. Knížka je vhodná pro starší děti.

V Jihlavě existuje neuvěřitelné množství mužstev, hrajících malou kopano…u. Ale soutěže jsou ohroženy. Záhadně se ztrácejí fotbalové míče a místní katakomby jsou plné strašidel. Ještě štěstí, že jsou tady Kopyto a Mňouk, kteří se pokusí všemi svými silami přispět k vyřešení všech záhad a nepříjemností.
Na závěr jsou přidány dvě drobné povídky.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086068366
ISBN:	9788086068367
Ilustrátor:	Jiří Winter-Neprakta
Edice:	Kopyto a Mňouk
Vydáno v:	Jihlava
Vystaveno:	14. 6. 2024 14:56
Číslo položky:	874451

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora