Vladislav Vančura
Konec starých časů

1958 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román, který byl původně psán jako filmový scénář , je v podstatě satirou na českou agrární buržoasii 20. let a na pozůstatky feudálního světa. Hlavní hrdina, bělogvardějský kníže Megalrogov, žije jako příživník na zámku zbytkového velkostatkáře Stoklasy. Snaží se udržet zdání šlechtického lesku, byť i vylhaného, a na …nějaký čas se mu skutečně podaří podmanit si obyvatele zámku. Při vší své směšnosti je Megalrogov, v jehož charakteru se mísí rysy Dona Quijota a Dona Juana, postavou sympatickou ve srovnání s pokryteckým kořistníkem Stoklasou, intrikánským advokátem Pustinou a patolízalským knihovníkem Sperou, který má v románě úlohu vypravěče. V doslovu upozorňuje J. Mukařovský na význam, jaký román zaujíma ve vývoji Vančurova slovesného umění. Počínaje tímto dílem oprošťuje se Vančurův styl od patetické hyperboličnosti, stává se prostším, výraznějším a srozumitelnejším. Román, který byl původně psán jako filmový scénář , je v podstatě satirou na českou agrární buržoasii 20. let a na pozůstatky feudálního světa. Hlavní hrdina, bělogvardějský kníže Megalrogov, žije jak…o příživník na zámku zbytkového velkostatkáře Stoklasy. Snaží se udržet zdání šlechtického lesku, byť i vylhaného, a na nějaký čas se mu skutečně podaří podmanit si obyvatele zámku. Při vší své směšnosti je Megalrogov, v jehož charakteru se mísí rysy Dona Quijota a Dona Juana, postavou sympatickou ve srovnání s pokryteckým kořistníkem Stoklasou, intrikánským advokátem Pustinou a patolízalským knihovníkem Sperou, který má v románě úlohu vypravěče. V doslovu upozorňuje J. Mukařovský na význam, jaký román zaujíma ve vývoji Vančurova slovesného umění. Počínaje tímto dílem oprošťuje se Vančurův styl od patetické hyperboličnosti, stává se prostším, výraznějším a srozumitelnejším.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená a zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	372
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Spisy Vladislava Vančury
Vydání:	4. vyd., v ČS 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2024 8:6
Číslo položky:	887605

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora