Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Zdeněk Nejedlý
Komunisté - dědici velikých tradic českého náro...

Zdeněk Nejedlý
Komunisté - dědici velikých tradic českého národa

1948 | Nakladatelství Sekretariát ÚV KSČ

Komunisté vždy vyzvedali národnost jako významnou společenskou sílu a hlásili se k dobrým tradicím svého národa a jeho kultury. Skutečným nositelem českých národních tradic byly vrstvy lidové, které také vždy vedly národvpřed.Jetozvláště demokratismus a revolučnost českých národních tradic, k nimž se komunisté hrdě hlá…sí jak vpolitice, tak v kultuře. Pokud jde o českou národní morálku, tu dobro znamená to, co pomáhá lidu, zlo je to, co jde protilidu.Itu jsoukomunisté oprávněným dědicem naší národní tradice. Komunisté vždy vyzvedali národnost jako významnou společenskou sílu a hlásili se k dobrým tradicím svého národa a jeho kultury. Skutečným nositelem českých národních tradic byly vrstvy lidové, které t…aké vždy vedly národvpřed.Jetozvláště demokratismus a revolučnost českých národních tradic, k nimž se komunisté hrdě hlásí jak vpolitice, tak v kultuře. Pokud jde o českou národní morálku, tu dobro znamená to, co pomáhá lidu, zlo je to, co jde protilidu.Itu jsoukomunisté oprávněným dědicem naší národní tradice.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	45
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2018 12:17
Číslo položky:	29242

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora