Zdeněk Nejedlý
Hus a naše doba

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Do hospodářsko-politického rozboru konce středověku umístěný portrét hlasatele nového sociálního řádu. Hus vystoupil ne jako pouhý moralista a náboženský reformátor, ale jako revolucionář, který otřásl samými základy středověkého názoru na člověka, který bojoval nejen proti koření zla-církvi jakožto finanční velmoci, a…le zá roveň i za lepší příští pro všechny. Odpor proti bujícím zlořádům církve se zvedal již dříve, byl však jen teoretický . Teprve Hus zvedl hlas k aktivnímu odboji proti utlačovatelům a stal se tak prvým průkopníkem těch idejí a snah, které jsou nám i dnes blízké. Studie stručně črtá hlavní proudy husitského hnutí, úspěch a význam revoluce i příčiny jejího úpadku. Dovozuje posléze, jak se husitství přes mohutný odpor domácí i světové reakce stalo průběhem půltisíciletí nejsilnější složkou české národní tradice. Do hospodářsko-politického rozboru konce středověku umístěný portrét hlasatele nového sociálního řádu. Hus vystoupil ne jako pouhý moralista a náboženský reformátor, ale jako revolucionář, který otřás…l samými základy středověkého názoru na člověka, který bojoval nejen proti koření zla-církvi jakožto finanční velmoci, ale zá roveň i za lepší příští pro všechny. Odpor proti bujícím zlořádům církve se zvedal již dříve, byl však jen teoretický . Teprve Hus zvedl hlas k aktivnímu odboji proti utlačovatelům a stal se tak prvým průkopníkem těch idejí a snah, které jsou nám i dnes blízké. Studie stručně črtá hlavní proudy husitského hnutí, úspěch a význam revoluce i příčiny jejího úpadku. Dovozuje posléze, jak se husitství přes mohutný odpor domácí i světové reakce stalo průběhem půltisíciletí nejsilnější složkou české národní tradice.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	55
Jazyk:	česky
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Knihovnička Varu
Vydání:	Vydání 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2026 12:33
Číslo položky:	1836526

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora