Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
František Teplý
KOMPLET František Teplý Dějiny města Jindřichov...

František Teplý
KOMPLET František Teplý KOMPLET František Teplý Dějiny města Jindřichova Hradce Díl I. svazek 1. a 2. + Díl II. svazek 1. + 2. + 3.

1927 | Nakladatelství nákladem obce Hradecké

Obsažené svazky:

Dějiny města Jindřichova Hradce, část všeobecná 1927 Dílu I. Sv. 1 (248 s.)
Dějiny města Jindřichova Hradce, část kulturní 1932 díl II., svazek 2 (381 s.)
Dějiny města Jindřichova Hradce, část všeobecná 1927 Dílu I. svazek 2 (459 a, 1. vyd.)
Dějiny města Jindřichova Hradce, Část kulturní 1929 Díl II., svazek I. (445 s.)
Dějiny města Jindřichova Hradce, [Město Jindř. Hradec jako milostivá v... 1934 Dílu II. svazek 3 (367 s.)

Stav

Dobrý

desky s oděrkami, kn. blok 1. svazku II. dílu na dvě části, zadní desky a pár listů 2. svazku I. dílu zohýbaných, zadní desky jednoho svazku volně, většina archů nerozřezaných, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace, desky s oděrkami
Poznámka:	Obsahuje díly: I./1 Od nejstarší doby až do vymření rodu pánů z Hradce - část všeobecná. + I./2 Dějiny města za vlády pánů z Hradce linie Telecké (1453-1604) - část všeobecná + II./1 Část kulturní + II./2 Část kulturní + II./3
Vazba:	volná brož
Počet stran:	248 + 367 + 381 + 459 + 445
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dějiny města Jindřichova Hradce I
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	V Jindřichově Hradci
Vystaveno:	3. 8. 2024 14:3
Číslo položky:	927422

O autorovi

František Teplý

František Teplý byl římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik - amatér. Narodil se v selské rodině v Marčovicích, kde dodnes stojí jeho rodná chalupa. Studoval v Budějovicích na gymnáziu a poté v klatovském semináři. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Až do roku 1909 působil jako farář v různých místech jižních Čech, ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončil. Přijal místo v jindřichohradeckém archivu, který vedl až do roku 1923. Stáří trávil v Malenicích č.p. 102. Ve svém romantickém nadšení se nechal někdy unést, jak se to krajovým historikům stávalo, např. ve svých Dějinách města Volyně vyslovuje odvážnou hypotézu, že hlavní sídlo Marobudovy říše se nacházelo na Věnci u Lčovic.

Více od autora