Jindřich Šimon Baar, František Teplý
Klenčí na Chodsku, věnování, několik autografů - J. Š. Baar a F. Teplý

1909 | Nakladatelství nákladem vlastním J.Š. Baar

Stav

Dobrý

PODPIS, oděrky, Vůně stáří, Některé listy volně, Popisky (rukopisné) předchozího majitele, Prasklá přední předsádka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, oděrky, Vůně stáří, Některé listy volně, Popisky (rukopisné) předchozího majitele, Prasklá přední předsádka obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	- Knížka je s věnováním "budoucímu ministru českolovenské spravedlnosti Štěpánkovi" (možný předchozí majitel knihy, ministrem nebyl). - 2 Pohlednice/dopisy adresované J. Š. Baarovi. - Společná fotografie Jindřicha Š. Baara + Jindřich Jindřicha + Norberta Tauera s podpisem (pravděpodobně se jedná o NT). - Ručně dodělaný rejstřík. - Na titulní straně podpis F. Teplého. - List faráře Švába - Další dopisy Vlepená korespondence je přilepená ke kraji, takže je text čitelný
Vazba:	pevná
Počet stran:	221
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 10. 2024 21:23
Číslo položky:	1022915

O autorech

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora

František Teplý

František Teplý byl římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik - amatér. Narodil se v selské rodině v Marčovicích, kde dodnes stojí jeho rodná chalupa. Studoval v Budějovicích na gymnáziu a poté v klatovském semináři. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Až do roku 1909 působil jako farář v různých místech jižních Čech, ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončil. Přijal místo v jindřichohradeckém archivu, který vedl až do roku 1923. Stáří trávil v Malenicích č.p. 102. Ve svém romantickém nadšení se nechal někdy unést, jak se to krajovým historikům stávalo, např. ve svých Dějinách města Volyně vyslovuje odvážnou hypotézu, že hlavní sídlo Marobudovy říše se nacházelo na Věnci u Lčovic.

Více od autora