Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Tomáš Garrigue Masaryk
KOMPLET 8x Tomáš Garrigue Masaryk (Palackého i...

Tomáš Garrigue Masaryk
KOMPLET 8x Tomáš Garrigue Masaryk (Palackého idea národa českého + Velicí mužové + Politické myšlenky + Sebevražda + Mravní názory + Nová Evropa + Ideály humanitní + Jak pracovat?)

1904 | Nakladatelství Čin

Obsažené svazky:

Ideály humanitní, několik kapitol 1927 (88 s., 4. vyd.)
Velicí mužové 1926 (200 s.)
Jak pracovat?, přednášky z roku 1898 1926 (77 s., 2. vyd.)
Mravní názory 1925 (189 s., 2. vyd.)
Nová Evropa, stanovisko slovanské 1920 (223 , 4 nečíslované listy obrazových příloh, 1. vyd.)
Politické myšlenky 1923 (198 s., 2. vyd.)
Palackého idea národa českého, (1898) 1926 (59 s., 1. vyd.)
Sebevražda, hromadným jevem společenským moderní ... 1904 (xiv, 351)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	88 + 200 + 77 + 189 + 223 + 198 + 59 + 351
Jazyk:	česky
Edice:	6, 9. svazek ed. 6, 9. svazek ed. Program, Knihovny zásadních a živých otázek. Program, 2, 16. svazek ed. 2, 16. svazek ed. Knihy pro každého, Knihy pro každého. Roč. IV, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihy pro každého. Sbírka spisů poučných, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihy pro každého. Ročník 1, 6. svazek ed. 6. svazek ed. Knihovna zásadních a živých otázek Program, Otázky a názory
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 9. 2023 22:21
Číslo položky:	629248

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

František Palacký

František Palacký byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa. Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z protestantské rodiny augsburského vyznání s dlouhou tradicí. Jeho otec Jiří Palacký byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců, jeho matka byla Anna, rozená Křižanová, po její smrti se otec podruhé oženil s Julianou. František a jeho bratři se nejprve vzdělávali u svého otce. František poté nastoupil do významné zámecké školy v německojazyčném Kunvaldu u Nového Jičína, zřízené hraběnkou Marií Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809–1812 pokračoval studiem latinské školy v Trenčíně a následovalo evangelické lyceum v Prešpurku , kde se seznámil a spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Trenčíně bydlel u otce Ľudovíta Štúra Samuela, který byl také jeho učitelem. Přestože si Palackého otec přál, aby se také z jeho syna stal evangelický učitel a kněz, syn nepokračoval dál ve studiích, ale nastoupil v letech 1819–1823 jako vychovatel do uherských šlechtických rodin. Důvodem odmítnutí otcova přání, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla láska k uherské šlechtičně Nině Zerdahelyové, rozené Báloghové, se kterou se Palacký seznámil v Prešpurku. Rok 1820 František Palacký strávil jako vychovatel se svými svěřenci Karlem a Janem Nepomukem Czúsovými ve Vídni. Toto působení ve vyšších společenských kruzích mu jednak umožnilo přístup do světa vyšší kultury, ale také měl dost příležitosti pokračovat ve svém sebevzdělávání, v této době hlavně ve filozofii a estetice . Získal také dobrý přehled o politice a poli...

Více od autora