Tomáš Garrigue Masaryk
Jak pracovat? : přednášky z roku 1898

1946 | Nakladatelství Čin

Jedná se o přednášky proneseny v roce 1898, to znamená na jednu stranu sice lehce ovlivněny dobou, avšak v mnohém nadčasové. Již v samotném názvu lze matně sledovat, o čem přednášky pojednávají, a to sice o práci. Avšak aniž by hlouběji zasahoval do povahy práce, všímá si důležitých motivů jejího rozlišování na praci f…yzickou a práci mentální, přičemž jedna nikdy není oddělena od druhé. Soustředí se zejména právě na práci mentální povahy a důležitost vzdělání a vzdělávání vůbec jakožto předpokladu uvědomování si sebe sama, zde konkrétně přes uvědomování sebe sama skrze rozvíjení toho českého . Nakolik byla navrhovaná změna ve vzdělávání v zemí českých lze pozorovat na skutcích, které byly posléze realizovány, a doposud mohou i přes nános času být stále živým mementem, jež před sto lety stál u zrodu českého vzdělávacího systému a jehož některé připomínky mohou být stále živým nejen odkazem, ale i ponukou.

Jedná se o přednášky proneseny v roce 1898, to znamená na jednu stranu sice lehce ovlivněny dobou, avšak v mnohém nadčasové. Již v samotném názvu lze matně sledovat, o čem přednášky pojednávají, a to …sice o práci. Avšak aniž by hlouběji zasahoval do povahy práce, všímá si důležitých motivů jejího rozlišování na praci fyzickou a práci mentální, přičemž jedna nikdy není oddělena od druhé. Soustředí se zejména právě na práci mentální povahy a důležitost vzdělání a vzdělávání vůbec jakožto předpokladu uvědomování si sebe sama, zde konkrétně přes uvědomování sebe sama skrze rozvíjení toho českého . Nakolik byla navrhovaná změna ve vzdělávání v zemí českých lze pozorovat na skutcích, které byly posléze realizovány, a doposud mohou i přes nános času být stále živým mementem, jež před sto lety stál u zrodu českého vzdělávacího systému a jehož některé připomínky mohou být stále živým nejen odkazem, ale i ponukou.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vlepen ústřižek z novin, na předsádce flíčky, převazba, zdobná, ochranný obal, vevázaná obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý vlepen ústřižek z novin, na předsádce flíčky, převazba, zdobná, ochranný obal, vevázaná obálka	Skladem pro e-shop	369 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka, zašlé stránky, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý bez obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vlepen ústřižek z novin, na předsádce flíčky
Vazba:	pevná, převazba, zdobná, ochranný obal, vevázaná obálka
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Živá věda : knihovna spisů naučných, pamětí a životopisů
Vydání:	Sedmé (páté knižní) vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2025 9:56
Číslo položky:	1246843

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora