Tomáš Garrigue Masaryk
Politické myšlenky + Mravní názory

1923 | Státní nakladatelství

Představitelé duchového vývoje evropského lidstva a našeho národa v díle T. G. Masaryka vybral a uspořádal Vasil Kaprálek Škrach. Výbor obsahuje: Sokrates, Ježíš, J. Hus, P. Chelčický, J. A. Komenský, B. Pascal, D. Hume, J. J. Rousseau, I. Kant, J. G. Herder, J. W. Goethe, A. Comte, F. Palacký, A. de Musset, A. Smetana…, K. Havlíček, K. Marx, F. Engels, J. Ruskin, F. M. Dostojevskij, L. N. Tolstoj, W. Wilson. Představitelé duchového vývoje evropského lidstva a našeho národa v díle T. G. Masaryka vybral a uspořádal Vasil Kaprálek Škrach. Výbor obsahuje: Sokrates, Ježíš, J. Hus, P. Chelčický, J. A. Komenský,… B. Pascal, D. Hume, J. J. Rousseau, I. Kant, J. G. Herder, J. W. Goethe, A. Comte, F. Palacký, A. de Musset, A. Smetana, K. Havlíček, K. Marx, F. Engels, J. Ruskin, F. M. Dostojevskij, L. N. Tolstoj, W. Wilson.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	198
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihy pro každého. Sbírka spisů poučných, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihy pro každého. Ročník 1
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 11. 2018 11:59
Číslo položky:	44440

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora