François Villon
Kodicil

1969 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Básnické dielo Francoisa Villona je trojdielne - ako starý gotický triptych: jeho stredným dielom je Veľký testament, ľavé krídlo tvorí Malý testament a pravé krídlo tzv. Kodicil . Na okraji tohto diela stojí jedenásť balád napísaných v žargóne, ktoré dosiaľ ešte nevydali celé svoje temné tajomstvo. Básnické dielo Francoisa Villona je trojdielne - ako starý gotický triptych: jeho stredným dielom je Veľký testament, ľavé krídlo tvorí Malý testament a pravé krídlo tzv. Kodicil . Na okraji tohto die…la stojí jedenásť balád napísaných v žargóne, ktoré dosiaľ ešte nevydali celé svoje temné tajomstvo.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	~~79 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	68
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Emil Sedlák
Překladatel:	Jozef Felix, Ivan Mojík
Edice:	39. svazek ed. 39. svazek ed. Kruh milovníkov poézie
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	10. 11. 2022 7:55
Číslo položky:	435857

O autorovi

François Villon

François Villon byl francouzský básník. Jeho pravé jméno bylo François de Montcorbier nebo François des Loges . Vyrůstal v chudobě, později se jej ale ujal bohatý kněz Guillaume de Villon, který jej poslal na studia na pařížskou Sorbonnu. V roce 1449 se stal bakalářem a roku 1452 mistrem. Místo vzdělání nakonec zvolil bohémský způsob života. Byl zapojen do různých rebelujících spolků, především do protistátního studentského spolku Ulita. Za svou činnost byl několikrát odsouzen – 1460, 1461, 1462. Vždy se mu pomocí výše postavených přátel podařilo dostat na svobodu. Dopustil se také loupení, výtržnictví, násilných činů a dokonce v roce 1455 i vraždy kněze, za kterou byl odsouzen k trestu smrti, během čekání na výkon napsal podstatnou část Testamentů. Nakonec byl amnestován, nicméně byl vyhoštěn z Paříže na dobu deseti let a od té doby o něm není nic známo. Verše psal pod pseudonymem Vaillant. Francouzskou poezii vyvedl ze starých forem a témat. Známé jsou např. jeho balady, pozůstávající ze čtyř slok, kde první tři jsou po 7 až 12 verších a poslední sestává zpravidla z pěti veršů. Tato forma se po něm nazývá villonská balada. O první kompletní překlad jeho veršů do češtiny se postaral Otokar Fischer . Jeho verše jsou drsné, působí starobyle. Další kompletní překlad vytvořila Jarmila Loukotková , která Villonovy verše modernizuje. Oproti Fischerovi měla k dispozici více historických faktů a některé nově objevené básně. Bývá také označován za prvního prokletého básníka a prvního moderního básníka. Ve svém díle mísí vysoký a nízký styl. Vysoký styl obsahuje prvky dvorské poezie, nízký styl má obhroublý až vulgární obsah. Často se setkáme s ironií a výsměchem. Villon se vysmívá společnosti, smrti, a dokonce své vlastní chudobě. Jeho výsměch...

Více od autora