Panait Istrati
Kira Kiralina

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

V roce 1923 vyšla ve francouzské revui "Europe" drobná práce Panaita Istratiho "Kira Kiralina", která je s to charakterizovat nám jeho rozsáhlé dílo, celoživotní reminiscenci života svého i jiných. Na každé stránce se setkáváme s dychtivým vypravěčem, který je hnán touhou vypovědět vše, a proto se nesčetněkrát zastaví,… odbočí, připomene to či ono, než dokončí své vyprávění o Kiře, její krásné rozkošnické matce a Dragomirovi, než vypoví všechny dobrodružství, radosti a strasti jednoho a tisíce životů. Dýchne na nás horečná touha po životě, který stokrát nesnesitelný obrátí k nám nakonec svou příznivou tvář, který stokrát bičující pohladí nakonec svou oběť a dodá síly k novému zápasu. Oslava života, lásky, přátelství, dobra, spravedlnosti, orlava všeho toho, co se musí vybojovat, za co stojí žít, okouzlila Romaina Rollanda, který v předmluvě ke Kiře Kiralině napsal, že je Panait Istrati "rozeným vypravěčem, vypravěčem orientu, který nadchne a vzruší svým vyprávěním a podléhá mu tak, že nikdo, ani on sám, neví, jakmile povídku začal, zda potrvá hodinu nebo tisíc a jednu noc". V roce 1923 vyšla ve francouzské revui "Europe" drobná práce Panaita Istratiho "Kira Kiralina", která je s to charakterizovat nám jeho rozsáhlé dílo, celoživotní reminiscenci života svého i jiných. Na… každé stránce se setkáváme s dychtivým vypravěčem, který je hnán touhou vypovědět vše, a proto se nesčetněkrát zastaví, odbočí, připomene to či ono, než dokončí své vyprávění o Kiře, její krásné rozkošnické matce a Dragomirovi, než vypoví všechny dobrodružství, radosti a strasti jednoho a tisíce životů. Dýchne na nás horečná touha po životě, který stokrát nesnesitelný obrátí k nám nakonec svou příznivou tvář, který stokrát bičující pohladí nakonec svou oběť a dodá síly k novému zápasu. Oslava života, lásky, přátelství, dobra, spravedlnosti, orlava všeho toho, co se musí vybojovat, za co stojí žít, okouzlila Romaina Rollanda, který v předmluvě ke Kiře Kiralině napsal, že je Panait Istrati "rozeným vypravěčem, vypravěčem orientu, který nadchne a vzruší svým vyprávěním a podléhá mu tak, že nikdo, ani on sám, neví, jakmile povídku začal, zda potrvá hodinu nebo tisíc a jednu noc".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka František Muzika
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	184
Jazyk:	česky
Překladatel:	Miloslav Jirda
Edice:	211. svazek ed. 211. svazek ed. Světová četba
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 12. 2022 8:27
Číslo položky:	457021

O autorovi

Panait Istrati

Panait Istrati byl rumunský spisovatel a novinář. Své texty psal rumunsky i francouzsky. Byl pravděpodobně prvním spisovatelem, který učinil svým literárním hrdinou homosexuála. Hrdinou jeho románů je Adrien Zograffi, autorovo alter ego. V jeho literární kariéře mu zpočátku pomáhal Romain Rolland. Jeho otec byl Řek, který se živil jako pašerák. Zemřel, když bylo Panaitovi pouhých devět měsíců. Matka byla pradlena. Panait se již ve dvanácti letech začal toulat. Asi ve 23 letech, kolem roku 1907, začal přispívat do rumunských socialistických periodik jako novinář. Zde posléze otiskl i své první povídky. Podílel se i na organizování stávky v Braile roku 1910. Roku 1913 začal cestovat po Evropě, posléze se znovu toulal po Rumunsku. V té době také onemocněl tuberkulózou. Z té se pokoušel vyléčit ve Švýcarsku. V sanatoriu se spřátelil s ruským sionistou Josué Jéhoudou, který ho začal učit francouzsky. To ho přimělo se vydat do Francie. Zde ho však postihly deprese a roku 1921 se v Nice pokusil o sebevraždu. Byl ovšem zachráněn. Pomoci z bídy a depresí se mu pokoušel poté zejména Romain Rolland, který byl okouzlen bohémským způsobem Istratiho života. Napsal předmluvu k první Istratiho knize ve francouzštině, která vyšla roku 1923 a zajistil mu možnost publikovat v časopise Clarté, který vydával Henri Barbusse. Rolland také Istratiho vedl k sympatiím vůči Sovětskému svazu. Ty zpočátku také sdílel, ovšem po několika cestách do Stalinovy říše vystřízlivěl. Napsal pak knihu Zpověď odpadlíka, kde vylíčil své zklamání, popsal Stalinovu perzekuci starých bolševiků i pronásledování celých skupin obyvatelstva. Šlo o jeden z prvních demaskujících textů z řad levice, až později byly vydány známé texty Arthura Koestlera či André Gida. Reakce Istratiho komunistických přátel byla hysterická, byl označován za trockistu či fašistu, nejbrutálnější v útocích byl...

Více od autora