Aleš Palán je novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice Vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesii Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Za knihu rozhovorů Kdo chodí tmami dostal výroční cenu Českého literárního fondu, jeho rozhovory s Vítem Tajovským, bratry Reynkovými a s Ludvíkem Armbrusterem obsadily první místo v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku. Jeho zatím poslední spis Jako v nebi, jenže jinak: nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, obsahující rozhovory se solitéry z celé republiky, vyšel koncem roku 2019. Od února 2018 do března 2019 byl ředitelem nakladatelství Kalich. Nyní na volné noze.

Narozen 5. 7. 1929 v Grenoblu , zemřel 15. 10. 2014. Překladatel z francouzštiny, práce o otci B. Reynkovi, grafik, básník, spisovatel.

Daniel Reynek byl český tiskař a umělecký fotograf. Narodil se v Grenoblu v červnu 1928 jako prvorozený syn českého básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho ženy, francouzské básnířky Suzanne Renaudové. Reynkovi od roku 1926 žili střídavě ve Francii a na statku v Petrkově, za druhé světové války v roce 1944 jim usedlost zabavily protektorátní úřady; rodina pak žila ve Staré Říši u otcova vydavatele Floriána. Po roce 1948 hospodářství zabavili komunisté, dům obydleli cizí lidé. Členové rodiny Reynkovy pracovali ve stájích nově vzniklého zemědělského družstva a bydleli v části rodinného statku. Daniel Reynek později pracoval jako řidič u Pozemních staveb. Majetek se rodině vrátil po roce 1990 a oba bratři zde žili. Zemřel v září 2014, za tři týdny po něm zemřel jeho bratr Jiří. Byl pohřben ve Svatém Kříži. Daniel Reynek má dceru Veroniku, která vydává knihy a provozuje knihkupectví, a syna Michaela. Spolu se svým otcem tiskl jeho grafiky a společně experimentovali upravováním skleněných negativů. Fotografii se začal věnovat ve 40. letech, kdy během druhé světové války na statku Reynkových pobývali jihlavští židé a jeden z nich, Filip Hermann, Danielu Reynkovi věnoval fotoaparát. Ve svých fotografiích se zaměřoval na krajinu, zvířata a jiné prosté motivy. Od poloviny 60. let vytvářel fotografické montáže, v nichž skládal barevné snímky přes sebe do dvojic, zachycoval hlavně krajinu na Vysočině, kde žil, do snímků přírody přidává detaily stromů, květin a ptáků. V roce 1991 se konala první výstava jeho fotografií v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, tu uspořádala Anna Fárová. Později se konala řada dalších výstav po České republice i ve Francii. Své fotografie publikoval i knižně a formou kalendářů.