Lenka Reinerová
Kavárna nad Prahou : vzpomínky poslední německy píšící autorky z Prahy nejen na Egona Erwina Kische

2002 | Nakladatelství Labyrint

Lenka Reinerová ve své nejznámější německy psané knize vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze – Kafku, Broda, Heartfielda, Fuchse, Weiskopfa, Langera, Goldstückera i Foglara. Zvláštní pozornost pak věnuje vzpomínkám na „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische. Lenka Reinerová ve své nejznámější německy psané knize vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze – Kafku, Broda, Heartfielda, Fuchse, Weiskopfa, Langera, Goldstückera i… Foglara. Zvláštní pozornost pak věnuje vzpomínkám na „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085935295
ISBN:	9788085935295
Překladatel:	Jana Zoubková
Vydání:	1. vyd., 2. dot.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 5. 2024 9:40
Číslo položky:	837735

O autorovi

Lenka Reinerová

Lenka Reinerová byla česká německy píšící spisovatelka, překladatelka, novinářka. Byla poslední žijící představitelkou pražské německé literární scény. Narodila se 17. května 1916 v Karlíně do česko-německo-židovské rodiny. Navštěvovala Stephans-Gymnasium, tj. Německé státní reálné gymnázium ve Štěpánské ulici. V necelých šestnácti letech musela vinou špatné finanční situace rodiny ukončit studium a nastoupit do zaměstnání, a tak i přestože měla talent a zájem pokračovat později ve studiu, nemohla tak učinit. Tato i další sociální nespravedlnosti, ji přiměly ke vstupu do Komunistické strany. Tehdy pracovala tři roky jako úřednice v evidenci v kanceláři papírenské firmy Oskar Stein . Ve stejné budově sídlilo exilové nakladatelství Malik, jeho šéfredaktorem byl Wieland Herzfelde. V roce 1935 nechal židovský básník Rudolf Fuchs uveřejnit její první báseň v deníku Prager Tagblatt. V letech 1936–38 pracovala jako novinářka v pražské redakci emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung . Pro svůj židovský původ a politickou orientaci se nevrátila po obsazení 14. března 1939 do ČSR z návštěvy u přátel v Bukurešti a podařilo se jí uprchnout do Paříže, kde nejprve bydlela ve Versailles ve stejném hotelu jako Egon Erwin Kisch a jeho manželka Gisl. Dne 18. září 1939 byla spolu s dalšími více než 20 českými emigranty zatčena u snídaně policií převlečenou do civilu a internována nejdříve v pařížském ženském vězení Petite Roquette, kde strávila 6 měsíců v samovazbě a posléze v ženském internačním táboře Rieucros v jižní Francii. Po nejprve nezdařeném pokusu přeplavit se do Mexika byla opět vězněna v uprchlických táborech francouzského kolaborantského režimu ...

Více od autora