Karel Purkyně
Karel Purkyně

1936 | Nakladatelství Melantrich

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

ochranný kartonový obal lehce opotřebený

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý ochranný kartonový obal lehce opotřebený	Skladem pro e-shop	79 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ochranný kartonový obal lehce opotřebený
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	7
Jazyk:	česky
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Prameny, sbírka dobrého umění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2026 13:15
Číslo položky:	1714123

O autorovi

Karel Purkyně

Karel Purkyně byl český malíř, kreslíř a výtvarný kritik. Jako portrétista se zařadil mezi přední osobnosti evropského realismu poloviny 19. století. Narodil se ve Vratislavi jako druhý syn lékaře a přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně a jeho manželky Julie, rozené Rudolphi. Matka brzy zemřela. Měl staršího bratra, pozdějšího přírodovědce Emanuela Purkyně. Mládí prožili ve Vratislavi, kde otec působil na univerzitě. Zde také studoval na gymnáziu a krátce se učil malovat u malíře podobizen J.J. Königa. V roce 1850 se rodina vrátila do Prahy a Karel se zapsal na malířskou Akademii. Poprvé se veřejně představil jako malíř v roce 1853 na výstavě Krasoumné jednoty, kam zaslal žánrovou kompozici Děti dívající se na obrázky. Během studií navštěvoval známé německé galerie, v nichž studoval renesanční a barokní malířská díla. Navázal mnoho uměleckých kontaktů, přátelství ho pojilo především s Josefem Mánesem a Václavem Levým. Studium na Akademii ho však neuspokojovalo, považoval je za suchý akademismus, odmítal kreslit podle sádrových modelů. Proto odešel roku 1854 do Mnichova do učení k malíři J.B.Berdellému.. V galerii tam studoval Rembrandtovy, Tizianovy a Rubensovy obrazy, Na Tizianovi obdivoval monumentální pojetí portrétovaných osob a převzal některé technické postupy, jako podmalbu červenohnědou barvou. Na podzim roku 1856 odjel do Paříže, kde se nejprve na otcovo přání zapsal do ateliéru Thomase Coutura. Ani toto studium nedokončil, což ovlivnilo negativně názor rodiny i širší kulturní veřejnosti, která akademickému vzdělání přikládala velký význam. On sám se však raději učil z prací italských a francouzských mistrů. Byl mu blízký realismus Gustava Courbeta, o kterém se později zmiňoval ve svých kritických statích. Dojmy z ročního pobytu v Paříži vyjádřil v několika drobných olejomalbách, např. V údolí nebo Boulogneský lesík. Koncem roku 1857 se vrá...

Více od autora