Julius Dolanský
Karel Jaromír Erben : [studie s ukázkami díla]

1970 | Nakladatelství Melantrich

Monografie materiálově navazuje sice na dosavadní výzkumy a především na dvě základní práce od básníkových nejlepších znalců, Vincence Brandla a Antonína Grunda, avšak snaží se tuto látku nově utřídit a prohloubit. Básníkův portrét zasazuje do doby a společnosti, v níž žil. Jádrem knihy je podrobný výklad Kytice, přiče…mž se poprvé odhaluje Erbenova souvislost s velkým polským romantikem J. Słowackým. Závěrem jsou připojeny tři hlasy o Erbenovi . Monografie materiálově navazuje sice na dosavadní výzkumy a především na dvě základní práce od básníkových nejlepších znalců, Vincence Brandla a Antonína Grunda, avšak snaží se tuto látku nově utřídit… a prohloubit. Básníkův portrét zasazuje do doby a společnosti, v níž žil. Jádrem knihy je podrobný výklad Kytice, přičemž se poprvé odhaluje Erbenova souvislost s velkým polským romantikem J. Słowackým. Závěrem jsou připojeny tři hlasy o Erbenovi .

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	440 , [52] černobílých obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, Odkazy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 1. 2026 9:59
Číslo položky:	1532317

O autorovi

Julius Dolanský

Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich , byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská . V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci. Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Českoslove...

Více od autora