František Buriánek
Karel Čapek

1978 | Nakladatelství Melantrich

Monografie přináší dosud nejobsáhlejší informace o životě a tvorbě našeho nejpřekládanějšího spisovatele.
Všímá si geneze Čapkovy osobnosti, sleduje v chronologickém vývoji i v celé rozmanitosti jeho literární dílo a posléze přináší výběr ze statí, v nichž spisovatel hovoří o umění, literatuře a kritice a o sobě a s…vém díle, ze statí, jež autor monografie v některých nepodstatných podrobnostech krátí. Knihu provází poznámkový aparát, chronologie a bibliografie díla a dokumentární fotografie.
302 stran, 52 stran fotografické přílohy.
1. vydání. Monografie přináší dosud nejobsáhlejší informace o životě a tvorbě našeho nejpřekládanějšího spisovatele.
Všímá si geneze Čapkovy osobnosti, sleduje v chronologickém vývoji i v celé rozmanitosti je…ho literární dílo a posléze přináší výběr ze statí, v nichž spisovatel hovoří o umění, literatuře a kritice a o sobě a svém díle, ze statí, jež autor monografie v některých nepodstatných podrobnostech krátí. Knihu provází poznámkový aparát, chronologie a bibliografie díla a dokumentární fotografie.
302 stran, 52 stran fotografické přílohy.
1. vydání.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
Edice:	48. svazek ed. 48. svazek ed. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2024 13:36
Číslo položky:	1041243

O autorovi

František Buriánek

František Buriánek byl český literární historik a kritik. Narodil se v Rokycanech, po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech v roce 1936 studoval v letech 1936–1939 a 1945–1946 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a francouzštinu . V letech 1939–1942 byl vězněn v rámci akce „17. listopad 1939“ v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Za účast v národním odboji byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Po válce pracoval nejdříve jako dělník, po ukončení studia na knihovnické škole v Praze v letech 1946–1950 jako knihovník v Úřadu předsednictva vlády. V roce 1947 vstoupil do KSČ. V letech 1950–1955 byl zaměstnán jako knihovník, později jako vedoucí kulturního odboru Kanceláře prezidenta republiky, od roku 1950 externě vyučoval na FF UK, habilitoval se v roce 1955 prací Bezruč – Toman – Gellner –Šrámek, profesorem novodobé české literatury byl jmenován roku 1961. Titul CSc. získal v roce 1957 monografií Petr Bezruč, titul DrSc. v roce 1969 prací Generace buřičů. Katedru české a slovenské literatury vedl v období 1956–1972, proděkanem byl v letech 1960–1963. Na počátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ , ale setrval jako profesor na katedře české a slovenské literatury a literární vědy FF UK. V roce 1981 odešel do důchodu. Literární kritiky publikoval v různých novinách a časopisech, například v Rudém právu, v Tvorbě, v Literárních novinách, odborné práce pak zvláště v České literatuře, Českém jazyku a literatuře. Redigoval měsíčník Impuls. Jako editor se podílel na vydání několika knih, například Česká poesie, 1951; J. Hora: Výbor z básní, 1954; F. Gellner: Má píseň ze sna budívá, 1955; V. Dyk: Opustíš-li mne, nezahynu, 1956; Patnáct májů (sb. z české a slovenské poezie 1945–1960, 1960; Čítanka českého myšlení o literatuře, 1976 Zabýval se českou literaturou 20. století, zvláštní pozornost věnoval české poezii...

Více od autora