Knihy
Filozofie a náboženství
Islám
Milan Balabán
Judaismus, křesťanství, islám

Milan Balabán: Judaismus, křesťanství, islám

Milan Balabán, Zdeněk Müller, Pavel Spunar, Ján Janda, Jiří Kejř, Zdeněk Uhlíř, Miloš Mendel, Lenka Karfíková, Břetislav Horyna, Milan Lyčka, Helena Pavlincová, Dalibor Papoušek, Petr Pokorný, Miloslav Mutínský, Noemi Rejchrtová, Adéla Žofie Křikavová, Pavel Aleš, Alena Frolíková
Judaismus, křesťanství, islám : Slovník

1994 | Nakladatelství Mladá fronta

Slovník tří nejvýznamnějších monoteistických náboženství. Klíč k pochopení základů naší civilizace. Přes 1600 hesel. Slovník tří nejvýznamnějších monoteistických náboženství. Klíč k pochopení základů naší civilizace. Přes 1600 hesel.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	469
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020404406
ISBN:	9788020404404
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 12. 2023 13:29
Číslo položky:	714254

O autorech

Jiří Kejř

Jiří Kejř byl český právní historik specializující se na dějiny středověku, zejména se zabýval kanonickým právem, vznikem městského zřízení a husitstvím. Vychován byl v českobratrské tradici. Po maturitě vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, práci s prameny se učil i na filozofické fakultě. Působil na Ústavu státu a práva Československé akademie věd. V 80. letech 20. století přednášel na Cambridge University. Z právnického a historického hlediska se zabýval studiem české reformace ve spojitosti s pražskou středověkou univerzitou, která byla ve středu změn; právní kultuře českých měst a heuristice církevně právních středověkých rukopisů. Zasloužil se o vydání některých Husových spisů a jako znalec jeho názorů střízlivě posoudil Husovo odvolání ke Kristu. Kejř se z právnického hlediska věnoval kostnickému soudu, který oproti akademickým rozpravám, což Hus nedomyslel, musel vynést rozsudek. Průlomový závěr byl, že soudci jednali podle pravidel a ne proradně. Katolická odezva byla významná. Jiří Kejř, člen Husovské komise, zřízené kardinálem Vlkem v Praze, byl roku 1999 jmenován komturem řádu sv. Silvestra, papeže, což bylo pro českého protestanta velice čestné. Od roku 1998 byl členem Učené společnosti ČR. Zhruba do třiceti let působil jako člen Českého pěveckého sboru.

Více od autora

Pavel Spunar

Prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc. , filozof, historik a kulturolog, vědecký pracovník a pedagog. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Bubenči studoval na FF UK hudební vědu, dějiny výtvarných umění, pomocné vědy historické a filozofii. Současně absolvoval Knihovnické kurzy na FF a r. 1949 složil druhou státní zkoušku. Studia ukončil doktorátem filozofie po předložení dizertační práce Česká bastarda. Krátce byl zaměstnán v Památníku národního písemnictví, ale od 1. 1. 1953 pracoval v ČSAV. Nejprve působil v Kabinetu filologické dokumentace, později od r. 1954 v Ústavu pro českou literaturu a konečně v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, dnes Ústavu pro klasická studia AV ČR. R. 1967 získal hodnost kandidáta věd . Po r. 1989 začal přednášet na vysokých školách, 1992 byl habilitován pro obor dějiny a teorie kultury na FF MU v Brně a tamtéž byl 1995 jmenován profesorem. R. 1996 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. Je členem několika mezinárodních vědeckých společností, např. Comité internationale de paléographie latine , Comité international du vocabulaire des institutions et de la Communication intellectuelle au Moyen Age a Union académique internationale . Vědecký profil S. určovala práce se středověkými rukopisy. Věnoval se paleografii, kodikologii a heuristice středověkých literárních pramenů. Postupně však rozšiřoval svůj úhel pohledu a věnoval se dějinám středověké kultury. Filozoficky vyšel z pozitivismu, postupně se otvíral podnětům pražského strukturalismu francouzské školy Annales a skupiny kolem britského časopisu Past and Present. Ateistické přesvědčení uplatňuje i v religionistice.

Více od autora