Knihy
Historie
Evropská historie
Václav Vaněček
Všeobecná mírová organizace podle návhu českého...

Václav Vaněček: Všeobecná mírová organizace podle návhu českého krále Jiřího z let 1462-1464

Václav Vaněček, Jiří z Poděbrad, Jiří Kejř
Všeobecná mírová organizace podle návhu českého krále Jiřího z let 1462-1464

1964 | Nakladatelství Československé akademie věd

Obsáhlý, úzkostlivě kritický úvod objasňuje historicky a právnicky politické a společenské pozadí, organizační strukturu, cíle, vznik a pokus o realizaci projektu samostatné multilaterální mírové smlouvy, kterou lze označit jako Chartu všeobecné mírové organizace z let 1462-1464. Upozorňuje i na problémy, jež třeba ješ…tě řešit. Zvláštní kapitola je věnována odrazu projektu v soudobých historických pramenech. Posléze je otištěno latinské znění dokumentu a jeho český překlad. Obsáhlý, úzkostlivě kritický úvod objasňuje historicky a právnicky politické a společenské pozadí, organizační strukturu, cíle, vznik a pokus o realizaci projektu samostatné multilaterální mírové smlo…uvy, kterou lze označit jako Chartu všeobecné mírové organizace z let 1462-1464. Upozorňuje i na problémy, jež třeba ještě řešit. Zvláštní kapitola je věnována odrazu projektu v soudobých historických pramenech. Posléze je otištěno latinské znění dokumentu a jeho český překlad.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	82 s., fot. příl
Jazyk:	česky , latinsky
Překladatel:	Jaromír Kincl
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2025 12:3
Číslo položky:	1242446

O autorech

Václav Vaněček

Václav Vaněček byl český právník, právní historik a archivář, profesor právnické fakulty Univerzity Karlovy a člen Československé akademie věd. Narodil se v rodině soudce, studoval na gymnáziu v Benešově a na klasickém gymnáziu v Praze, kde roku 1924 maturoval. Poté absolvoval pražskou právnickou fakultu, roku 1929 získal titul doktora práv. I po vystudování zůstal na fakultě jako rektorátní koncipista a po roce 1934 rektorátní komisař. Zároveň se zúčastnil zahraničních vědeckých cest do Paříže a Berlína a v roce 1932 se habilitoval v oboru československých právních dějin. Stal se také učitelem na Archivní škole, jmenování profesorem zhatily události konce 30. let. Profesorem dějin státu a práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy se tak stal až po roce 1945. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. Byl členem Královské české společnosti nauk, od založení Československé akademie věd v roce 1952 byl členem korespondentem a od roku 1973 byl její řádný člen – akademik. Na akademii byl na přání Václava Vojtíška v roce 1968 pověřen vedením tehdejšího Ústředního archivu ČSAV. Zde se mu podařilo vychovat řadu mladých archivářů a také zde našli uplatnění někteří vědci s pochroumaným politickým profilem. Publikoval podstatnou obecnou práci k československým dějinám státu a práva a právnímu postavení klášterů, vedle toho také řadu drobnějších studií, včetně polemických k pojmům staršího českého práva .

Více od autora

Jiří Kejř

Jiří Kejř byl český právní historik specializující se na dějiny středověku, zejména se zabýval kanonickým právem, vznikem městského zřízení a husitstvím. Vychován byl v českobratrské tradici. Po maturitě vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, práci s prameny se učil i na filozofické fakultě. Působil na Ústavu státu a práva Československé akademie věd. V 80. letech 20. století přednášel na Cambridge University. Z právnického a historického hlediska se zabýval studiem české reformace ve spojitosti s pražskou středověkou univerzitou, která byla ve středu změn; právní kultuře českých měst a heuristice církevně právních středověkých rukopisů. Zasloužil se o vydání některých Husových spisů a jako znalec jeho názorů střízlivě posoudil Husovo odvolání ke Kristu. Kejř se z právnického hlediska věnoval kostnickému soudu, který oproti akademickým rozpravám, což Hus nedomyslel, musel vynést rozsudek. Průlomový závěr byl, že soudci jednali podle pravidel a ne proradně. Katolická odezva byla významná. Jiří Kejř, člen Husovské komise, zřízené kardinálem Vlkem v Praze, byl roku 1999 jmenován komturem řádu sv. Silvestra, papeže, což bylo pro českého protestanta velice čestné. Od roku 1998 byl členem Učené společnosti ČR. Zhruba do třiceti let působil jako člen Českého pěveckého sboru.

Více od autora