Hodnocení knihy

Jsem osoba vzdorovitá a neposlušná

Eva Kantůrková

Host | 2005

Kategorie:

Beletrie 42756x

Česká literatura 21961x

Štítky:

119 Kč 79 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	179
Jazyky:	česky
Edice:	Eseje 15x
Vydání:	Vyd. 1.
ISBN:	9788072941698
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	út 7. února 2023 10:20
Číslo položky:	492019

Popis
Komentáře

Druhá esejistická kniha Evy Kantůrkové navazuje na knihu Valivý čas proměn (ČS 1995). Zatímco Valivý čas proměn obsahuje eseje, úvahy a příležitostné texty z doby disentu, tato kniha zahrnuje texty datované po roce 1990. Autorka se v oněch letech aktivně podílí na životě veřejném, kulturním i politickém a paralelně pokračuje v ryze soukromém uvažování o záležitostech nadčasových i o lidech, jejichž dílo pro ni je významné.

Eva Kantůrková patří k těm nemnoha prozaikům, kteří dokáží nejen příběhy vyprávět, ale také o nich uvažovat a vnímat je jako součást širších kulturních vazeb. Kniha je tak současně svědectvím o proměnách naší společnosti v posledních letech a přináší rovněž úvahy nad nejdůležitějšími kulturními tématy.

Eseje vycházejí u příležitosti autorčina životního jubilea.

Komentáře ke knize

Eva Kantůrková 53x

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.