Emanuel Chalupný
Josef Jungmann : monografie

1912 | Nakladatelství Spolek výtvarných umělců Mánes

Část reprodukční pořízena byla dle návrhův autorových a za přímé účasti jeho. Není jen sbírkou obrazů, nýbrž volena tak, aby text účelně doplňovala.

Textová část je založena vědecky; na rozdíl od obvyklé historie literární vychází v prvé řadě od studia duše a nikoliv od vnějších dat knihových. Podána jest formou… přístupnou i neodbomíkům, a přihlíží bedlivě k stavu i potřebám současné literatury dotyčného předmětu. Proto na př. při Havlíčkovi, jehoř spisy jsou přístupny, nepoužíval jsem citátů, kdežto v této knížce pro nepřístupnost a neznámost Jungmannových spisů jsem jej často citoval.

Pro nedostatečnost posavadní literatury o Jungmannovi je tato kniha nová v celku i jednotlivostech. Každá téměř kapitola opravuje a doplňuje bádání posavadní. Tato novost a nezvyklost vyvolá asi částečný nesouhlas kritiky; zvláště asi mnozí budou tvrditi, že jsem Jungmanna přecenil. Já naopak jsem přesvědčen, že budoucnost postaví Jungmanna ještě výše nežli jsem jej postavil v této knize.

K domnělému obrazu Jungmannovu, pojatému do knihy, sluší vysvětliti: Obraz ten před delší dobou koupil p. místodržitelský rada Blíženec, nynější majitel jeho. Obraz ten pochází z rodiny choti Jungmannovy, a ač je malován rukou neumělou, vykazuje některé podobnosti s pozdějšími, nám známými podobiznami Jungmannovými. Proto je pravděpodobno, že to jest obraz jeho z mladých let, anebo snad obraz jeho syna, i umístil jsem jej zde s laskavým svolením majitelovým, nechtěje tím ovšem předbíhati konečný úsudek o pravosti portrétu, bude-li kdy možno ji zjistiti.

Vzdávám upřímné díky též ostatním, kdo laskavě přispěli k vypravení knihy, zejména slavné správě knihovny Musea království Českého, majitelce originálů rukopisů zde otištěných, jejím úředníkům p. bibliothekáři prof. dru C. Zíbrtovi a skriptorům pp. dru J. Volfovi a Ing. J. Kholovi, pak pp. J. Stencovi a dru L. Čermákovi.

V Táboře 31. října 1911, E. Chalupný Část reprodukční pořízena byla dle návrhův autorových a za přímé účasti jeho. Není jen sbírkou obrazů, nýbrž volena tak, aby text účelně doplňovala.

Textová část je založena vědecky; na rozdíl …od obvyklé historie literární vychází v prvé řadě od studia duše a nikoliv od vnějších dat knihových. Podána jest formou přístupnou i neodbomíkům, a přihlíží bedlivě k stavu i potřebám současné literatury dotyčného předmětu. Proto na př. při Havlíčkovi, jehoř spisy jsou přístupny, nepoužíval jsem citátů, kdežto v této knížce pro nepřístupnost a neznámost Jungmannových spisů jsem jej často citoval.

Pro nedostatečnost posavadní literatury o Jungmannovi je tato kniha nová v celku i jednotlivostech. Každá téměř kapitola opravuje a doplňuje bádání posavadní. Tato novost a nezvyklost vyvolá asi částečný nesouhlas kritiky; zvláště asi mnozí budou tvrditi, že jsem Jungmanna přecenil. Já naopak jsem přesvědčen, že budoucnost postaví Jungmanna ještě výše nežli jsem jej postavil v této knize.

K domnělému obrazu Jungmannovu, pojatému do knihy, sluší vysvětliti: Obraz ten před delší dobou koupil p. místodržitelský rada Blíženec, nynější majitel jeho. Obraz ten pochází z rodiny choti Jungmannovy, a ač je malován rukou neumělou, vykazuje některé podobnosti s pozdějšími, nám známými podobiznami Jungmannovými. Proto je pravděpodobno, že to jest obraz jeho z mladých let, anebo snad obraz jeho syna, i umístil jsem jej zde s laskavým svolením majitelovým, nechtěje tím ovšem předbíhati konečný úsudek o pravosti portrétu, bude-li kdy možno ji zjistiti.

Vzdávám upřímné díky též ostatním, kdo laskavě přispěli k vypravení knihy, zejména slavné správě knihovny Musea království Českého, majitelce originálů rukopisů zde otištěných, jejím úředníkům p. bibliothekáři prof. dru C. Zíbrtovi a skriptorům pp. dru J. Volfovi a Ing. J. Kholovi, pak pp. J. Stencovi a dru L. Čermákovi.

V Táboře 31. října 1911, E. Chalupný

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, v textu podtrháno tužkou, stránky volně

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, v textu podtrháno tužkou, stránky volně
Vazba:	pevná
Počet stran:	111
Jazyk:	česky
Edice:	89. svazek ed. 89. svazek ed. Zlatoroh
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 10:32
Číslo položky:	1191162

O autorovi

Emanuel Chalupný

Emanuel Chalupný byl český pedagog, advokát, sociolog, spisovatel, jazykovědec. Zabýval se vztahem sociologie, filosofie a práva a usiloval o vytvoření přesného sociologického pojmosloví a sociologické metodologie. Byl spoluzakladatelem Sociologického ústavu, spoluzakladatelem a později předsedou Masarykovy sociologické společnosti, členem a viceprezidentem Mezinárodního sociologického ústavu v Paříži. Byl také významným veřejným činitelem ve svém rodném městě. Emanuel Chalupný studoval na táborském gymnáziu , již v té době se teprve sedmnáctiletý student jevil jako schopný vědecký talent a začal psát studie , které později použil k rozpracování. Maturoval v roce 1898 a ve studiích pokračoval na právnické a filosofické fakultě české univerzity v Praze . Jeho profesorem byl také Albín Bráf a T. G. Masaryk, který se stal pro studenta autoritou. Kladně hodnotil Chalupného nadání a schopnosti; přemluvil ho, aby vedl v tiskovém orgánu Masarykovy strany – redakci deníku Čas vnitropolitickou rubriku. Emanuel Chalupný také vstoupil do strany a byl zvolen do jejího vedení. Kvůli své tvrdé kritice šéfredaktora Času Jana Herbena se dostal do polemik s J. S. Macharem a 1904 demonstrativně vystoupil ze strany. Během studijního pobytu Chalupný stále udržoval čilé kulturní a politické styky s rodným Táborem. V roce 1903 ukončil studium promocí a stal se doktorem práv. JUDr. Chalupný vykonával právní praxi v letech 1904–1905 jako kandidát advokacie v Mladé Boleslavi u JUDr. Krouského a ve Velvarech u JUDr. Libicha, ale ani zde nepřerušil své styky s Prahou a Táborem. V letech 1906–1910 byl v Praze koncipientem u známého advokáta JUDr. Václava Boučka a poté u JUDr. Eduarda Kalabise, v té době také red...

Více od autora

Komentáře ke knize