Aleksandr Stepanovič Grin
Jessie a Morgiana

1973 | Lidové nakladatelství

Psychologický román sovětského prozaika a básníka , jehož prózy mají mnoho styčných bodů s romantickými příběhy E.T.A. Hoffmanna i E.A. Poea. Příběh o touze po štěstí a spravedlnosti, rozvíjený na vztahu a tragickém střetnutí dvou sester, mladé a oblíbené Jessie a stárnoucí a osamocené Morgiany. Příběh známý i z filmov…ého přepisu. Psychologický román sovětského prozaika a básníka , jehož prózy mají mnoho styčných bodů s romantickými příběhy E.T.A. Hoffmanna i E.A. Poea. Příběh o touze po štěstí a spravedlnosti, rozvíjený na vzt…ahu a tragickém střetnutí dvou sester, mladé a oblíbené Jessie a stárnoucí a osamocené Morgiany. Příběh známý i z filmového přepisu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Velmi dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	206, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Rastislav Michal
Překladatel:	Zdeňka Psůtková
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Knihy srdce
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 8. 2026 12:14
Číslo položky:	1869952

O autorovi

Aleksandr Stepanovič Grin

Alexandr Grin byl ruský autor romantických fantaskních románů a novel s dobrodružnou tématikou. Od roku 1912 žil v Petrohradu a zde za deset let napsal mimo jiné tyto povídky: Modré kaskády Telluri, Xenie Turpanová, Ostrov Reno, Úžina mořských bouří, Kapitán Duke, Provaz, Koráby v Lisse. Narodil se 23. srpna 1880 ve Slobodskom. Ve svém neradostném mládí vykonával všecka možná povolání od plavčíka až po zlatokopa. Nakonec se stal revolucionářem z povolání a za tuto činnost byl carskými úřady několikrát odsouzen do vězení a vyhnanství. Psát začal ve vězení a kolem roku 1910 i uveřejňovat nejdřív krátké prózy. Ve své vlasti byl a je dosud velmi oblíbeným autorem pro své divukrásné fantazie, z nichž ho nejvíce proslavily novela Nachové plachty a romány Běžící po vlnách a Cesta nikam. Za ruské občanské války vstoupil roku 1919 do Rudé armády, onemocněl tyfem, pro invaliditu byl demobilizován a následně upadl do velké bídy. Jeho život byl poznamenán ustavičnou chudobou, nemocí a samotářstvím. Přežil jen díky Maximu Gorkému, protože na základě jeho iniciativy mohl žít několik let v petrohradském Domě umění. Zbytek života prožil na jihu na Krymu .

Více od autora