Jiří Padrta
Jaroslav Paur

1964 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Obrazová monografie o českém malíři, který se svými prvními díly veřejnosti představil na počátku druhé světové války. Brzo po ní se už do českého malířství zapsal jako vyhraněná umělecká osobnost cyklem obrazů "Varšava 1946", zachycujícím zkázu i obrodu válkou krutě postiženého města. Obrazová monografie o českém malíři, který se svými prvními díly veřejnosti představil na počátku druhé světové války. Brzo po ní se už do českého malířství zapsal jako vyhraněná umělecká osobnost cyk…lem obrazů "Varšava 1946", zachycujícím zkázu i obrodu válkou krutě postiženého města.

Stav

Dobrý

bez obálky, Flíčky na ořízce

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, Flíčky na ořízce
Vazba:	pevná
Počet stran:	10 , 32 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Současné profily. Nová řada
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2024 14:12
Číslo položky:	902241

O autorovi

Jiří Padrta

Jiří Padrta byl český teoretik umění, výtvarný kritik, redaktor, kurátor a překladatel. V letech 1948–1953 vystudoval výtvarnou výchovu a francouzštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a obhájil zde rigorózní práci . Po ukončení studia byl zaměstnán jako středoškolský profesor v Soběslavi. V letech 1955–1970 byl redaktorem časopisu Výtvarná práce . Roku 1956 byl na tříměsíčním pobytu ve Francii. Roku 1957 organizoval spolu s Miroslavem Lamačem a J.M. Tomešem přelomovou výstavu Zakladatelé moderního českého umění v Domě umění města Brna, kde byla poprvé od komunistického převratu představena česká předválečná avantgarda. V témže roce vyšel jeho článek Umění nezobrazující a neobjektivní, jeho počátky a vývoj v časopisu Výtvarné umění, kde představil abstraktní umění Kandinského, Duchampa, Hartunga, G. Mathieu, Mondriana, Miróa, Wolse, Pollocka, Dubuffeta, P. Soulage, italských futuristů, ad. Tento článek zásadně ovlivnil mnoho českých umělců a stál u vzniku domácího abstraktního umění. Padrta ovládal francouzštinu, němčinu, italštinu a ruštinu, znal se osobně s významnými zahraničními umělci i kunsthistoriky a díky práci v redakci Výtvarné práce, kam přicházely odborné časopisy ze zahraničí, patřil k nejlépe informovaným českým výtvarným teoretikům. Podle Jiřího Šetlíka, který vedl redakci Výtvarné práce od roku 1964, si Padrta vydobyl úctu mimo jiné svou schopností analyzovat na základě pramenů teoretická východiska avantgardního umění. Roku 1964 byl spoluzakladatelem a teoretikem skupiny Křižovatka a svou rozsáhlou teoretickou a publikační činností se podílel na uvedení konstruktivních tendencí do Československa. Podílel se na významných výstavních projektech věnovaných lettrismu a abstrakci (Nov...

Více od autora