Jiří Padrta
Georges Braque

1964 | Nakladatelství Stát. nakl. krás. lit. a umění

Úvodní studie i obrazová příloha sleduje tvůrčí vývoj i obsáhlé dílo velkého francouzského malíře, zakladatele a představitele kubismu, jehož tvorba je jedním z největších přínosů v dějinách moderního malířství. Německé, francouzské a ruské resumé. Úvodní studie i obrazová příloha sleduje tvůrčí vývoj i obsáhlé dílo velkého francouzského malíře, zakladatele a představitele kubismu, jehož tvorba je jedním z největších přínosů v dějinách moderního… malířství. Německé, francouzské a ruské resumé.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, knižní blok drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, knižní blok drží
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	56
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Současné světové umění
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 3. 2026 12:7
Číslo položky:	1682093

O autorovi

Jiří Padrta

Jiří Padrta byl český teoretik umění, výtvarný kritik, redaktor, kurátor a překladatel. V letech 1948–1953 vystudoval výtvarnou výchovu a francouzštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a obhájil zde rigorózní práci . Po ukončení studia byl zaměstnán jako středoškolský profesor v Soběslavi. V letech 1955–1970 byl redaktorem časopisu Výtvarná práce . Roku 1956 byl na tříměsíčním pobytu ve Francii. Roku 1957 organizoval spolu s Miroslavem Lamačem a J.M. Tomešem přelomovou výstavu Zakladatelé moderního českého umění v Domě umění města Brna, kde byla poprvé od komunistického převratu představena česká předválečná avantgarda. V témže roce vyšel jeho článek Umění nezobrazující a neobjektivní, jeho počátky a vývoj v časopisu Výtvarné umění, kde představil abstraktní umění Kandinského, Duchampa, Hartunga, G. Mathieu, Mondriana, Miróa, Wolse, Pollocka, Dubuffeta, P. Soulage, italských futuristů, ad. Tento článek zásadně ovlivnil mnoho českých umělců a stál u vzniku domácího abstraktního umění. Padrta ovládal francouzštinu, němčinu, italštinu a ruštinu, znal se osobně s významnými zahraničními umělci i kunsthistoriky a díky práci v redakci Výtvarné práce, kam přicházely odborné časopisy ze zahraničí, patřil k nejlépe informovaným českým výtvarným teoretikům. Podle Jiřího Šetlíka, který vedl redakci Výtvarné práce od roku 1964, si Padrta vydobyl úctu mimo jiné svou schopností analyzovat na základě pramenů teoretická východiska avantgardního umění. Roku 1964 byl spoluzakladatelem a teoretikem skupiny Křižovatka a svou rozsáhlou teoretickou a publikační činností se podílel na uvedení konstruktivních tendencí do Československa. Podílel se na významných výstavních projektech věnovaných lettrismu a abstrakci (Nov...

Více od autora