Knihy
Příroda a biologie
Zoologie
Jan Rys
Jaro v zátoce racků

Jan Rys
Jaro v zátoce racků

1964 | Státní nakladatelství dětské knihy

Dva měsíce prožil autor ve známé jihočeské rezervaci na rybníce Velký Tisý, aby tam natočil film o životě obyvatel tohoto ptačího ráje. V knížce shrnuje své zážitky i fotografickou žeň a poutavě popisuje zajímavý a tajemný svět vodního ptactva, žijícího mnohdy na zapadlých a špatně přístupných místech rybníka. Dva měsíce prožil autor ve známé jihočeské rezervaci na rybníce Velký Tisý, aby tam natočil film o životě obyvatel tohoto ptačího ráje. V knížce shrnuje své zážitky i fotografickou žeň a poutavě popis…uje zajímavý a tajemný svět vodního ptactva, žijícího mnohdy na zapadlých a špatně přístupných místech rybníka.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená, opotřebená obálka, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	155, [4]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2025 13:41
Číslo položky:	1196183

O autorovi

Jan Rys

Jan Rys-Rozsévač, vlastním jménem Josef Rozsévač , byl český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka. Josef Rozsévač studoval na lékařské fakultě, ale studia ani po osmi letech nedokončil. Ve Vlajce působil od roku 1936 a z konspirativních důvodů začal používat pseudonym Jan Rys. Po Mnichovském diktátu byla činnost organizace Vlajka 11. listopadu 1938 zastavena a působila ilegálně pod novým jménem „Maffie nového Československa – Vlajka“ , a Rys-Rozsévač byl uvězněn. Před začátkem okupace v březnu 1939 ho české úřady propustily. V době druhé světové války se Rys-Rozsévač stal vůdcem obnovené Vlajky, podporovatelem nacistů a jejich protižidovské politiky. V letech 1939 - 1940 uspořádala Vlajka masová shromáždění proti představitelům první republiky Masarykovi a Benešovi. Zároveň měl ale dlouhodobé osobní spory s jinými českými kolaboranty, zejména s Emanuelem Moravcem, kterému rád připomínal jeho někdejší spojenectví s prezidentem Benešem. Tento osobní spor byl nejspíš příčinou i toho, že nacisté Ryse-Rozsévače v roce 1942 zatkli a ten skončil v koncentračním táboře Dachau. Po válce se Jan Rys-Rozsévač vrátil do Čech, byl však opět souzen a v červnu 1946 v Praze na Pankráci popraven, spolu s dalšími dvěma vlajkaři: svým zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou a velitelem paramilitantních Svatoplukových gard Jaroslavem Čermákem.

Více od autora