Zdeněk Karel Slabý, Zdeněk Thoma
Japonské reflexe

1994 | Nakladatelství Marsyas

Nevšední cestopis o Japonsku z pohledu literárního kritika, překladatele a autora dětské literatury Zdeňka Karla Slabého doplněný o nádherné fotky Zdeňka Thomy – známého fotografa jak Japonska a Asie, tak i Čech – to jsou Japonské reflexe.

Čtenář má nevšední šanci nahlédnout do každodenního života Japonců, jeji…ch kultury a zvyků. Kniha je rozdělena do přehledných kapitol, které se zabývají snad vším, co běžně zvídavého turistu Japonskem napadne. Výčtem všech japonských prefektur počínaje a rolničkou pro štěstí konče.

Z. K. Slabý v Japonsku strávil půlroční stáž, kde pracoval v Institutu dětské literatury. Postupně se dozvídáme o tom, jak rychle se dá v Japonsku sehnat byt, jak vypadá Japonec-soused, co dělají doma hospodyně, jak a kdy se odvážejí odpadky a třeba i to, jak to vypadá na veřejných záchodcích. Samozřejmě se dočteme i o vážnějších věcech. Hodně velká část knihy se věnuje vztahu Japonců k přírodě. Další důležitou částí je japonská kultura, historie a svátky s tradicemi a velmi zajímavá a pro mě i dost překvapivá je část za měřena na vztah Japonců k ženám, výchova dětí a vývoj rodiny. Nevšední cestopis o Japonsku z pohledu literárního kritika, překladatele a autora dětské literatury Zdeňka Karla Slabého doplněný o nádherné fotky Zdeňka Thomy – známého fotografa jak Japonska a Asie,… tak i Čech – to jsou Japonské reflexe.

Čtenář má nevšední šanci nahlédnout do každodenního života Japonců, jejich kultury a zvyků. Kniha je rozdělena do přehledných kapitol, které se zabývají snad vším, co běžně zvídavého turistu Japonskem napadne. Výčtem všech japonských prefektur počínaje a rolničkou pro štěstí konče.

Z. K. Slabý v Japonsku strávil půlroční stáž, kde pracoval v Institutu dětské literatury. Postupně se dozvídáme o tom, jak rychle se dá v Japonsku sehnat byt, jak vypadá Japonec-soused, co dělají doma hospodyně, jak a kdy se odvážejí odpadky a třeba i to, jak to vypadá na veřejných záchodcích. Samozřejmě se dočteme i o vážnějších věcech. Hodně velká část knihy se věnuje vztahu Japonců k přírodě. Další důležitou částí je japonská kultura, historie a svátky s tradicemi a velmi zajímavá a pro mě i dost překvapivá je část za měřena na vztah Japonců k ženám, výchova dětí a vývoj rodiny.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	224 s., [28] s. barev. fotogr
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090127592
ISBN:	9788090127593
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2025 15:22
Číslo položky:	1406649

O autorech

Zdeněk Karel Slabý

Zdeněk Karel Slabý byl český spisovatel, publicista, kritik a překladatel. Věnoval se především literatuře pro děti a mládež a hudební publicistice. Vystudoval klasické gymnázium na Žižkově v Kubelíkově ulici, kde byli jeho profesory Vojtěch Jirát a Vladimír Kovářík. Během války se seznámil s Jaroslavem Foglarem a stal se v roce 1944 členem jeho oddílu Pražská Dvojka. Měl zde přezdívku Siki. Maturoval v roce 1949. Již jako oktaván navštěvoval přednášky Jana Mukařovského na FF UK. V letech 1949–1953 vystudoval český a ruský jazyk na Filosofické fakultě University Karlovy. Jeho vyučujícími byli: Bohumil Mathesius, Hugo Siebenschein, Karel Krejčí, Jaromír Malý a Václav Černý. Během studia spolupracoval s novinami Mladá fronta a s Československým rozhlasem, pro který připravoval spolu s dalšími autory pořad Rozhlasová čítanka. Absolvoval diplomovou prací o Konstantinu Bieblovi. Se spolužáky založil Divadlo poezie, kde působili Milan Kundera, Karel Šiktanc, Miroslav Florian, Jiří Šotola a další. Po absolutoriu byl asistentem na katedře české a slovenské literatury. V roce 1958 odešel do SNDK, kde byl redaktorem a později šéfredaktorem časopisu Zlatý máj. V době normalizace byl odvolán a působil jako dramaturg divadla a galerie Albatros. V roce 1990 se vrátil do čela časopisu Zlatý máj. V roce 1991 byl na půlroční stáži na Mezinárodním institutu dětské knihy v Ósace. Dcera Nina Jelínková, rozená Slabá vystudovala ČVUT obor pozemní stavitelství, je průvodkyní v Praze. Syn Petr Slabý je filmový scenárista, režisér a hudební publicista. Po válce psal do časopisu Junák, který tehdy vedl Jaroslav Foglar. Souběžně psal i do časopisu Vpřed pod pseudonymem Z. K. S. Jeho rané práce jsou dále otištěny v časopisu Středoškolák. Napsal třicet knih pro děti a mládež. Podle jeho knihy Děti s cedulkou, kterou napsal spolu s Eduardem Pergnerem, napsal scenárista Vladimír Körner scénář k filmu režiséra Antonína Moskalyka ...

Více od autora

Zdeněk Thoma

Zdeněk Thoma je český fotograf, publicista a cestovatel, původním povoláním chemik. Je členem Asociace profesionálních fotografů, Syndikátu novinářů ČR a Obce spisovatelů. V roce 1970 absolvoval roční cestu do Asie, kterou od té doby systematicky fotografuje. V osmadvaceti zemích tohoto kontinentu, hlavně v Japonsku, Číně, Tibetu, Nepálu, Indii a na Filipínách strávil přes sedm let života. Výsledkem jeho práce je řada cestopisů, obrazových publikací a více než 160 fotografických výstav. Nejvíce ho zajímá kulturní historie čaje, umění orientálních zahrad a krajina v proměnách světla. Zdeněk Thoma se narodil vojenskému lékaři MUDr. Otomaru Thomovi v Praze. Od svých dětských let fotografoval a sám si také snímky zpracovával. Když se ve svých čtrnácti letech vydal s ještě mladším kamarádem na cestu autostopem kolem republiky, napsal si z putování podrobný deník ilustrovaný kresbami a svými snímky, a tehdy se začalo formovat to, co ho baví a živí dodnes: fotografování, psaní, cestování. Studoval Vyšší průmyslovou školu chemickou v Praze, maturoval 1958. Po studiu pracoval jako chemik v laboratořích Kovohutě Hostivař, ale jeho záliba ve fotografování a první publikační úspěchy ho v roce 1964 přivedly k životu na volné noze. Intenzivně spolupracoval s časopisy MY 64, Student, Univerzita Karlova, Reportér a Mladý svět. Současně v letech 1964–1970 vykonával funkci organizačního vedoucího tehdy slavného bigbeatového Divadelního klubu Olympik se scénami ve Spálené ulici a v Divadle Sluníčko založeného populární dvojicí Miloslav Šimek a Jiří Grossmann. V letech 1967–1969 studoval obor fotografie na pražské FAMU, kde jeho profesory byli Ján Šmok, Ludvík Baran a na literaturu Milan Kundera, ale školu opustil kvůli cestování. Na sklonku pražského jara se mu podařilo zorganizovat Expedici Sakura – roční cestu čtyř kamarádů autostopem napříč Asií s cílem na Světové výstavě Expo ’70 v Japonsku. Tato dobrodružná cesta pozn...

Více od autora