Miroslav Lamač
Jan Zrzavý

1980 | Nakladatelství Odeon

Přibližuje osobnost a malířské dílo národního umělce, sleduje jeho proměny a snaží se najít vztah mezi jeho osobitostí a dobovými souvislostmi. Rozebírá charakteristické rysy výtvarného výrazu J. Zrzavého, seznamu je s jeho teoretickými úvahami, které blíže osvětlují malířovo dílo. aj. Významnou součást publikace tvoří… 164 če rnobílých a barevných reprodukcí obrazů a kreseb. Přibližuje osobnost a malířské dílo národního umělce, sleduje jeho proměny a snaží se najít vztah mezi jeho osobitostí a dobovými souvislostmi. Rozebírá charakteristické rysy výtvarného výrazu J. Zrza…vého, seznamu je s jeho teoretickými úvahami, které blíže osvětlují malířovo dílo. aj. Významnou součást publikace tvoří 164 če rnobílých a barevných reprodukcí obrazů a kreseb.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

zachováno

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 28. 11. 2025

	Stav Velmi dobrý zachováno	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 28. 11. 2025	289 Kč
	Stav Dobrý lehce zvlněná předsádka	Skladem pro e-shop	239 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zachováno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Umělecké profily
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 7:48
Číslo položky:	1408685

O autorovi

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora