Alois Jirásek
Jan Žižka : Divadelní hra o 5 jednáních

1950 | Nakladatelství Umění lidu

Hrou Jan Žižka A.J. po prvé v jevištní tvorbě obrátil svou pozornost k zpodobování velkých obrazů národních dějin: v dramatu jsou líčena vrcholná léta husitské revoluce. "Význam Jiráskova Žižky tkví v tom, že tu autor zachytil již i třídní podstatu hnutí a jeho jednotl. frakcí ... Představiteli reakce tu nejsou pouze …katolíci, nýbrž katolíci, kterými jsou: král, vysoká šlechta, a Řím, representovaný vysokým klerem. Podle společenského postavení jsou diferencovány i strany husitů: Nejkompromisnější jsou páni pod obojí, ... kolísavci, oportunisté jsou zámožní pražští měšťané a mezi nimi především universitní profesor Křišťan, jako hnutí lidové, i když velmi široké základny, je charakterisováno Žižkovo vojsko, nejrevolučnější, nejradikálnější je pražská chudina v čele se Želivským ... Jan Žižka je nám dramatem národní solidarity. Ne však jakékoliv solidarity, nýbrž solidarity všech pokrokových, revolučních sil proti všem, kteří jsou nebo se stanou nepokrokovými a protirevolučními." Vhodné jen pro několik našich největších scén, jež mohou dostát technickým a obsazovacím požadavkům hry Hrou Jan Žižka A.J. po prvé v jevištní tvorbě obrátil svou pozornost k zpodobování velkých obrazů národních dějin: v dramatu jsou líčena vrcholná léta husitské revoluce. "Význam Jiráskova Žižky tkví …v tom, že tu autor zachytil již i třídní podstatu hnutí a jeho jednotl. frakcí ... Představiteli reakce tu nejsou pouze katolíci, nýbrž katolíci, kterými jsou: král, vysoká šlechta, a Řím, representovaný vysokým klerem. Podle společenského postavení jsou diferencovány i strany husitů: Nejkompromisnější jsou páni pod obojí, ... kolísavci, oportunisté jsou zámožní pražští měšťané a mezi nimi především universitní profesor Křišťan, jako hnutí lidové, i když velmi široké základny, je charakterisováno Žižkovo vojsko, nejrevolučnější, nejradikálnější je pražská chudina v čele se Želivským ... Jan Žižka je nám dramatem národní solidarity. Ne však jakékoliv solidarity, nýbrž solidarity všech pokrokových, revolučních sil proti všem, kteří jsou nebo se stanou nepokrokovými a protirevolučními." Vhodné jen pro několik našich největších scén, jež mohou dostát technickým a obsazovacím požadavkům hry

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
Editor:	Antonín Dvořák, Jaroslav Pokorný
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Divadlo lidu
Vydání:	4. vyd., (v nakl. Um. lidu 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 11. 2022 10:22
Číslo položky:	437140

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora