Vladimír Thiele
KOMPLET 6X Lincoln 1933 + Máme za to + Jan Werich zblízka + Listování + Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu! + Hry

1994 | Nakladatelství Lors

Snad nám čtenář odpustí, když jedno z těch Werichových nesmrtelných uřeknutí prozradíme hned na obálce.
Při premiérách her V + W v Osvobozeném divadle dostávali autoři a herci při konečném klanění nejen obligátní kytice a věnce, ale mnohdy i jiné projevy uznání. Například při premiéře hry Kat a blázen podal někdo au…torům na forbínu dvě láhve tříhvězdičkového koňaku. Werich se naklonil přes rampu, popadl láhve, a už se s nimi hnal do šatny. Jenže co čert nechtěl, na schodišti jedna láhev třeskla o zábradlí, a to se ví, hned vzala za své. Werich nad tím jen zalkal: „Chudák Voskovec, ten má ale smůlu!"
Knížka neblednoucích úsměvů a životního moudra našeho nejuctívanějšího klauna se nám zachovala alespoň v náznaku díky sběratelské péči jednoho z jeho ctitelů. Drobty Werichova jiskrného intelektu, poztrácené v hovorech s přáteli, po novinách, v zákulisí, v šatnách, při zájezdech a během cestování, ve vzpomínkách pamětníků, vyřčené jen tak bokem na forbíně, defilují tu náhle znovu objevené, aby nám rozjasnily všední den. Ještě na nás dýchne atmosféra dnes už legendárního Osvobozeného divadla, jiskry dialogů těch, kteří už nejsou mezi námi, ale žijí v nás.
A abychom si milovanou tvář připomněli až do poslední vrásky úsměvu, o to se zasloužily kresby a karikatury nejlepších kreslířů té doby, A. Hoffmeistra, A. Pelce, F. Bidla, J. Trnky, J. Kándla, L. Rady a řady dalších. Snad nám čtenář odpustí, když jedno z těch Werichových nesmrtelných uřeknutí prozradíme hned na obálce.
Při premiérách her V + W v Osvobozeném divadle dostávali autoři a herci při konečném klanění …nejen obligátní kytice a věnce, ale mnohdy i jiné projevy uznání. Například při premiéře hry Kat a blázen podal někdo autorům na forbínu dvě láhve tříhvězdičkového koňaku. Werich se naklonil přes rampu, popadl láhve, a už se s nimi hnal do šatny. Jenže co čert nechtěl, na schodišti jedna láhev třeskla o zábradlí, a to se ví, hned vzala za své. Werich nad tím jen zalkal: „Chudák Voskovec, ten má ale smůlu!"
Knížka neblednoucích úsměvů a životního moudra našeho nejuctívanějšího klauna se nám zachovala alespoň v náznaku díky sběratelské péči jednoho z jeho ctitelů. Drobty Werichova jiskrného intelektu, poztrácené v hovorech s přáteli, po novinách, v zákulisí, v šatnách, při zájezdech a během cestování, ve vzpomínkách pamětníků, vyřčené jen tak bokem na forbíně, defilují tu náhle znovu objevené, aby nám rozjasnily všední den. Ještě na nás dýchne atmosféra dnes už legendárního Osvobozeného divadla, jiskry dialogů těch, kteří už nejsou mezi námi, ale žijí v nás.
A abychom si milovanou tvář připomněli až do poslední vrásky úsměvu, o to se zasloužily kresby a karikatury nejlepších kreslířů té doby, A. Hoffmeistra, A. Pelce, F. Bidla, J. Trnky, J. Kándla, L. Rady a řady dalších.

Obsažené svazky:

Lincoln 1933 1990 (139 s., 2. vyd.)
Máme za to, písňové texty 1990 (273 , 22 nečíslovaných černobílých obrazových příloh, 1. vyd.)
Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu! 1990 (159 s., 5. vyd.)
Jan Werich zblízka 1994 (286 s., 1. vyd.)
Listování, úryvky z korespondence a článků 1990 (272 s., 2. vyd.)
Hry Osvobozeného divadla 3, Fata morgána. Ostrov dynamit. Don Jua... 1985 3. díl (481 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	139 + 481 + 273 + 159 + 286 + 272
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085246112
ISBN:	9788085246117
Ilustrátor:	Jan Kristofori
Editor:	Milan Blahyňka, Kateřina Blahynková
Edice:	Klenotnice, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Jiří Voskovec - Jan Werich: Hry, Vzpomínky a korespondence, Klub přátel poezie. Výběrová řada, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Úsměvy, Úsměv
Vydání:	V tomto celku vyd. první
Vydáno v:	Hronov
Vystaveno:	15. 10. 2023 9:1
Číslo položky:	663246

O autorech

Jan Werich

Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Proslavil se mezi válkami jako jedna z klíčových osobností avantgardního Osvobozeného divadla. Druhou světovou válku jako antifašista strávil v emigraci. Po válce se vrátil do Československa, kde nakonec získal titul národní umělec. Jan Werich byl jediný syn Vratislava Wericha, úředníka První české vzájemné pojišťovny , a jeho manželky Gabriely roz. Choděrové . Za kmotry mu byli Regina Benešová-Werichová a František Choděra. Rodiče se brzy rozvedli a Jan připadl do péče otci. Narodil se na Smíchově , kde měli matčini rodiče hostinec; za první světové války, když byl otec na frontě, žil u své matky v Holešovicích. V roce 1929 se Jan Werich oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou roz. Houskovou , která v 60. letech přeložila dvě divadelní hry z angličtiny. Jejich jediná dcera Jana Werichová byla herečka a překladatelka; její jediná dcera Zdeňka Kvapilová, přezdívaná Fanča , provdaná Hulíková, vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku. Z nemanželského vztahu s neznámou údajně českou umělkyní vzešel syn Jiří Petrášek, český ekonom, vysokoškolský pedagog, spisovatel, příležitostný herec, dabér a moderátor. Jan Werich studoval Masarykovo gymnázium v Křemencově ulici v Praze , kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Poslední ročník v...

Více od autora

Jiří Voskovec

Jiří Voskovec, vlastním jménem Jiří Wachsmann , byl česko-americký herec, spisovatel, dramatik a textař nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle. Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna a Jiřiny Wachsmannové, rozené Pinkasové . Matka se narodila ve Francii. Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb. Dva starší sourozenci Jiřího Voskovce Prokop a Olga vyrůstali v Rusku. Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do čs. legií, po návratu v r. 1920 si nechal změnit jméno na Václav Voskovec. Studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Jan Werich. Poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“. V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka. Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA . Vrátili se do Československa v roce 1946. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po dvou letech, kdy se snažili s Ja...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…