Robert Rohál
Iveta : životní příběh Ivety Bartošové

2014 | Ottovo nakladatelství

Kniha rozebírá jednotlivá období zpěvaččina života. Autor se vrací do období jejích začátků. Vzpomíná na činnost prvního fan klubu v Holešově, jehož byl předsedou, věnuje se období, kdy tragicky zahynul její přítel Petr Sepéši a Iveta Bartošová chtěla skončit s pěveckou kariérou a podrobně se zabývá i dalšími částmi je…jího uměleckého života. Knihu, která v žádném případě není dalším bulvárním dílem, uzavírá diskografie a filmografie. Kniha rozebírá jednotlivá období zpěvaččina života. Autor se vrací do období jejích začátků. Vzpomíná na činnost prvního fan klubu v Holešově, jehož byl předsedou, věnuje se období, kdy tragicky zahyn…ul její přítel Petr Sepéši a Iveta Bartošová chtěla skončit s pěveckou kariérou a podrobně se zabývá i dalšími částmi jejího uměleckého života. Knihu, která v žádném případě není dalším bulvárním dílem, uzavírá diskografie a filmografie.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 159 Kč
	Stav Velmi dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 149 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074514021
ISBN:	9788074514029
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2025 14:10
Číslo položky:	1366153

O autorovi

Robert Rohál

Narodil jsem se v roce 1959, odmalička žiju v Holešově na Kroměřížsku. Po střední škole a vojně jsem pracoval skoro deset let v kultuře. Od roku 1990 působím jako novinář – nejdřív ve Zlíně, pak v Praze, pak zase ve Zlíně a od roku 2007 v redakci regionálního čtrnáctideníku Holešovsko. Během posledních dvanácti let mi vyšla – povětšinou u pražského nakladatelství Petrklíč – řada knih, které jsou vesměs o filmu, muzikálu, populární hudbě a celebritách. Jenomže vedle písmenek mě baví i obrázky… Fotografuji přibližně od roku 2002 – tehdy to ale byly fotky pro noviny, zkrátka reportáž – ale byl to přesně ten moment, co se stalo fotografování mojí největší vášní. Faktem je, že nejraději fotím lidi a že mne už pár let drží černobílá fotografie. Od roku 2005 jsem jednak vybavil svými fotografiemi několik veřejných interiérů, jednak jsem se zúčastnil několika kolektivních i samostatných výstav – a to nejen v Holešově, ale také v Praze, Brně, na hradě Křivoklát, v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci a na několika dalších místech – a snad to ještě nekončí...

Více od autora