Alberto Vojtěch Frič
Indiáni Jižní Ameriky

1946 | Nakladatelství Jaroslav Podroužek

Kniha známého českého cestovatele, archeologa a botanika, který v prvních letech našeho století procestoval Jižní Ameriku a získal důvěru mnoha domorodých kmenů na území Brazílie, Argentiny a Paraguaye. Autor přepracoval některé ze svých dříve publikovaných článků o životě, zvycích, o umění a náboženství jihoamerických… Indiánů a sestavil z nich tuto knihu, která po prvé vyšla krátce před jeho smrtí roku 1943 Kniha známého českého cestovatele, archeologa a botanika, který v prvních letech našeho století procestoval Jižní Ameriku a získal důvěru mnoha domorodých kmenů na území Brazílie, Argentiny a Paraguay…e. Autor přepracoval některé ze svých dříve publikovaných článků o životě, zvycích, o umění a náboženství jihoamerických Indiánů a sestavil z nich tuto knihu, která po prvé vyšla krátce před jeho smrtí roku 1943

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~239 Kč~~ 229 Kč
	Stav Dobrý neautorská dedikace, špinavé desky, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~229 Kč~~ 219 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	179 , 64 nečíslovaných obrazových příloh, 1 nečíslovaný list barevné přílohy, 1 mapa
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 3. 2025 15:47
Číslo položky:	1178868

O autorovi

Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič byl český etnograf, cestovatel, botanik, fotograf a spisovatel. Jihoameričtí indiáni jej pojmenovali Karaí Pukú , v Evropě byl znám též jako Lovec kaktusů. Frič se narodil jako druhý syn v rodině právníka a náměstka pražského primátora Vojtěcha Friče a jeho manželky Rosalie rozené Švagrovské . Byl pokřtěn po otci Vojtěch, jméno Alberto si zvolil jako španělskou variantu svého jména, aby se od otce odlišil. Již od mládí projevoval výjimečné nadání v přírodovědných oborech, které ho zajímaly. Jako malý kluk přinesl domů kaktus Echinopsis eyriesii, původně jen jako rekvizitu pro pomstu na strážníkovi, který ho vždycky šacoval, zda nepřenáší vejce bez zaplacení patřičných poplatků. Nahmatat pichlavý kaktus byla pro strážníka velmi bolestivá zkušenost a kaktus tak splnil svůj účel; byl potom postaven na okno a dlouhou dobu ponecháván bez povšimnutí. Posléze však vykvetl a to upoutalo Fričovu pozornost. Sám o tom později napsal: „Z tak neforemné, nevzhledné rostliny, která mohla mít pro mne význam jenom potud, pokud sloužila mi za nástroj odplaty, vyvinovala se krása, jakou jsem dosud nepoznal…“ Nově objevený svět rostlin Friče nadchnul. V 15 letech již byl považován za jednoho z největších znalců kaktusů ve střední Evropě a odborníci evropského formátu mu zasílali žádosti o konzultace při jejich určování a zvali jej na vědecké konference. Studia na technice nedokončil. Mimo rozsáhlých znalostí o kaktusech samozřejmě sbíral také kaktusy samotné, v roce 1899 však celá jeho kolekce pomrzla. Frič se poté rozhodl založit novou, z kaktusů, které si sám sesbírá. Jako osmnáctiletý dostal první povolení k zahraniční cestě. V letech 1901–1929 podnikl 7 cest do Jižní Ameriky a jednu do Severní, kde se soustředil jednak na sběr kaktusů, jednak objevování nových končin a sběr etnografických materiálů o divoce žijících indiánských kmenech. Na svých cestách pořizoval botan...

Více od autora