Fridtjof Nansen, Bernhard Nordahl, Hjalmar Johanssen
In Nacht und Eis : Díl 1-3

1897 | Nakladatelství F. A. Brockhaus Verlag

Obsažené svazky:

In Nacht und Eis, Die Norwegische Polarexpedition 1893-... 1897 1 (527 s.)
In Nacht und Eis, Die Norwegische Polarexpedition 1893-... 1898 2 (539 s.)
In Nacht und Eis, Wir Framleute, Nansen und ich auf 86 ° ..., Die Norwegische Polarexpedition 1893-... 1898 3 (519 s.)

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, stránky s flíčky, desky s fleky

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, stránky s flíčky, desky s fleky
Vazba:	pevná
Počet stran:	527 + 539 + 519
Jazyk:	německy
Vydáno v:	Leipzig
Vystaveno:	1. 11. 2024 5:56
Číslo položky:	1040678

O autorech

Fridtjof Nansen

Fridtjof Nansen byl norský polárník, vědec a diplomat. Fridtjof Nansen nepocházel z rodiny, která žila v chudých poměrech. Díky tomu se v dětství mohl věnovat svým četným zájmům a pobytu venku. Byl vychováván k disciplíně a k úctě k lidské práci, rodinný život u Nansenů byl ve znamení prostého života. Fridtjof Nansen měl od raného dětství v oblibě lyžování a delší pobyty v divočině, kde se učil umění přežít. V osmnácti letech získal prvenství a světový rekord v bruslařském závodu na jednu míli. V následujícím roce získal první místo v národní soutěži v běhu na lyžích, tento úspěch pak ještě dvanáctkrát za sebou zopakoval. Díky svým sportovním aktivitám získal fyzickou odolnost a vytrvalost, kterou pak mohl uplatnit na svých expedicích. Měl rád matematiku a fyziku, ale rozhodl se pro studium zoologie, aby mohl trávit více času v přírodě. Fridtjof Nansen postupně rozšířil svůj zájem i na další vědní obory, např. oceánografii, astronomii a další obory. Od mládí snil o polárních výzkumech a připravoval se na ně především vědeckým studiem a pravidelným tělesným cvičením. Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. O něco později ho zaujal Nordenskjöldův pokus projít napříč Grónskem a usmyslil si, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Přestože ho mnozí znalci varovali před dobrodružným podnikem, získal nakonec finanční prostředky z Dánska a Norska a pečlivě výpravu naplánoval a zajistil. V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až −50 °C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky...

Více od autora