František Michálek Bartoš
Husitská revoluce: Díl 1-2 ( Doba Žižkova, Vláda bratrstev a její pád)

1966 | Nakladatelství Academia

Dvanáctileté údobí husitských dějin je popsáno a zhodnoceno na podkladě cenných pramenů, počínaje husitskou jízdou na Ústí n. L. a konče Zikmundovou smrtí a rozpadem basilejského koncilu r. 1437. Kniha podrobně probírá řadu dramatických událostí, které do tohoto období zapadají, jako např. 4. výprava křižácká, spanilá …jízda 1429-1430, Lipany, sněm jihlavský, přijetí Zikmunda za krále atd. V závěru autor oceňuje dílo husitské revoluce, jejíž úspěch vidí mimo jiné v tom, že husitská církev se odtrhla od Říma, uhájila si samostatnost a stala se ve světě vzorem reformačního úsilí. Další význam husitské revoluce je politický, pokud jde o budoucí demokratizaci českého státu Dvanáctileté údobí husitských dějin je popsáno a zhodnoceno na podkladě cenných pramenů, počínaje husitskou jízdou na Ústí n. L. a konče Zikmundovou smrtí a rozpadem basilejského koncilu r. 1437. Knih…a podrobně probírá řadu dramatických událostí, které do tohoto období zapadají, jako např. 4. výprava křižácká, spanilá jízda 1429-1430, Lipany, sněm jihlavský, přijetí Zikmunda za krále atd. V závěru autor oceňuje dílo husitské revoluce, jejíž úspěch vidí mimo jiné v tom, že husitská církev se odtrhla od Říma, uhájila si samostatnost a stala se ve světě vzorem reformačního úsilí. Další význam husitské revoluce je politický, pokud jde o budoucí demokratizaci českého státu

Obsažené svazky:

Husitská revoluce, Doba Žižkova 1415-1426 1965 II./7 (236 s., 1. vyd.)
Husitská revoluce, Vláda bratrstev a její pád 1426-1437 1966 II. - 8 (263, [1], 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop	369 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	236 + 263
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. České dějiny
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2026 10:26
Číslo položky:	1599163

O autorovi

František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy , Royal Historical Society . Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost židovskému obchodníkovi. V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal. Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václ...

Více od autora