František Michálek Bartoš
Z dějin kaple Betlemské

1951 | Nakladatelství Blahoslav

V historické studii je vylíčeno založení Betlemské kaple r. 1391 pro kázání v duchu Miliče z Kroměříže, ustanovení M. Jana Husa kazatelem kaple r. 1402 a jeho působení v ní do r. 1412, osudy kaple a jejích kazatelů v době husitských válek i v dobách Jednoty bratrské, vydání kaple jesuitům po bitvě na Bílé hoře a posléz…e okolnosti, jimiž bylo provázeno částečné její zbouraní r. 1786. V předmluvě se uvádí, jak teprve po vítězném únoru 1948 bylo umožněno dílo obnovy Betlemské kaple, na němž se dosud pracuje V historické studii je vylíčeno založení Betlemské kaple r. 1391 pro kázání v duchu Miliče z Kroměříže, ustanovení M. Jana Husa kazatelem kaple r. 1402 a jeho působení v ní do r. 1412, osudy kaple a j…ejích kazatelů v době husitských válek i v dobách Jednoty bratrské, vydání kaple jesuitům po bitvě na Bílé hoře a posléze okolnosti, jimiž bylo provázeno částečné její zbouraní r. 1786. V předmluvě se uvádí, jak teprve po vítězném únoru 1948 bylo umožněno dílo obnovy Betlemské kaple, na němž se dosud pracuje

Stav

Mírně opotřebená

knižní blok téměř volně v deskách

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, knižní blok téměř volně v deskách
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	59
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 14:17
Číslo položky:	1578948

O autorovi

František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy , Royal Historical Society . Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost židovskému obchodníkovi. V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal. Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václ...

Více od autora