Arnošt Dvořák, Jaromír Weinberger
Husité : devět scén s prologem a epilogem : slavnostní hra pro divadlo v přírodě

1922 | Nakladatelství Zora

Ex. c - 3. vyd. Ex. c - 3. vyd.

Stav

Mírně opotřebená

Zadní strana obálky volně, obálka s fleky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Zadní strana obálky volně, obálka s fleky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	80
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Kroha
Edice:	Edice Zory, 99. svazek ed. 99. svazek ed. Edice Zory, (nakladatelství Zora)
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 11. 2026 20:54
Číslo položky:	2026433

O autorech

Arnošt Dvořák

Arnošt Dvořák byl český dramatik, divadelní režisér a překladatel. Proslul především jako autor her s historickou tematikou . Narodil se v rodině hořovického učitele na měšťanské škole Jana Dvořáka a jeho manželky Františky, rozené Mansfeldové. Po dětství v Hořovicích vystudoval gymnázium, nejprve v Příbrami; studium ukončil v Písku, kde maturoval roku 1899. Navázal studiem lékařské fakulty české university Karlo-Ferdinandovy a po úspěšném ukončení se stal vojenským lékařem. Cestoval do zahraničí, několikrát pobýval na Krymu jako host Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny. Jako válečný lékař působil za 1. světové války na různých frontách a získal vyznamenání "za statečnost před nepřítelem". Po skončení války pracoval nadále jako vojenský lékař, současně se věnoval literární tvorbě. Život Arnošta Dvořáka poznamenala tzv. "odvodová aféra". Ta započala v roce 1930, kdy byl Dvořák obviněn z úplatkářství - za úplatky měl zařizovat osvobození od vojenské prezenční služby. Byl dokonce zatčen a pravicový tisk proti němu vedl kampaň. Vina ale nebyla prokázána, zproštěn všech obvinění byl až v dubnu 1931. Krátce před smrtí, v červenci 1933, byl povýšen na plukovníka, jako doklad jeho neviny pro veřejnost. Byl označován za průkopníka tzv. davového dramatu, kde hlavní roli hrají zástupy, nikoli individuální hrdinové. Přispíval do různých deníků a časopisů, v letech 1920–1921 byl kulturním redaktorem Rudého práva. Spolu s Františkem Zavřelem založil divadelní revue Scéna, v letech 1929–1930 spoluredigoval měsíčník Nová scéna. Svou divadelní hru Mrvá a Balada o ženě vražednici přepracoval na rozhlasový triptych Marja vražednice. Byl uveden posmrtně v rozhlase v roce 1938. V roce 1968 nastudoval hru Král Václav IV. režisér Petr Adler s Jiřím Adamírou v titulní roli. Arnošt Dvořák překládal z polštiny (Stanislav Przybyszewski: ...

Více od autora

Jaromír Weinberger

Jaromír Weinberger byl česko-americký hudební skladatel 20. století. Narodil se v Praze v české židovské rodině a k hudbě měl blízko již odmala. Skladbu studoval nejprve na Pražské konzervatoři a později v Lipsku u Maxe Regera. Po svých úspěšných studiích se rozhodl odcestovat do USA, kde pracoval rok jako učitel, ale nakonec ho láska k vlasti znovu zavedla do Československa, kde vyučoval v Praze, ale i v Bratislavě. Pobýval také ve Vídni. Od roku 1929 žil střídavě v Badenu u Vídně a v Modřanech u Prahy. Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem 27. dubna 1927, kdy byla jeho opera Švanda dudák poprvé uvedena v Národním divadle v Praze. Významný úspěch sklidila tato „lidová opera“ i při svých uvedeních v Německu, kde měla premiéru ve Vratislavi , a to v německém znění, které obstaral Max Brod. Celkově bylo libreto této opery přeloženo do 17 jazyků a byla hrána po téměř celé Evropě a v roce 1931 i v Metropolitní opeře v New Yorku. Švanda dudák se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku 1931 bylo toto Weinbergerovo dílo provedeno více než 2000krát ve stovkách operních domů. Oblíbenými orchestrálními kusy se staly polka a fuga z této opery. Další Weinbergerovy úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety 1932 a 1937, včetně operety Na růžích ustláno, uvedené v Praze v roce 1932. Weinbergerově komponičnímu umění se dostalo pozornosti také s jeho orchestrálními skladbami, jako byla po emigraci do USA vytvořená tzv. Lincolnova symfonie nebo Česká rapsodie z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga Pod košatým kaštanem z roku 1939. V nacistickém Německu byla Weinbergerova hudba ale kvůli jeho židovskému původu již krátce po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce1933 umlčena a stejný osud ji postihl i v Rakousku po anšlusu v roce 1938 a v dalších...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…