Knihy
Poezie
Vilém Závada
Hořké milování

Vilém Závada
Hořké milování : výbor z poezie

1982 | Nakladatelství Československý spisovatel

Poezie

Výbor z milostné poezie Viléma Závady obsahuje vybrané básně ze sbírek "Panychida", "Cesta pěšky", "Hradní věž", "Město světla", "Polní kvítí", "Jeden život", "Na prahu", "Živote, díky". Výbor uspořádal sám autor. Výbor z milostné poezie Viléma Závady obsahuje vybrané básně ze sbírek "Panychida", "Cesta pěšky", "Hradní věž", "Město světla", "Polní kvítí", "Jeden život", "Na prahu", "Živote, díky". Výbor uspořád…al sám autor.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	LETO26: 34 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	125
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jindřich Wielgus
Edice:	Prstýnek
Vydání:	1. vyd. výboru
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2025 13:28
Číslo položky:	1321693

O autorovi

Vilém Závada

Vilém Závada byl český básník, spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině valcíře vítkovických hutí, který padl roku 1915 na haličské frontě. Základní školu vychodil v rodné Hrabové, v letech 1917–1923 studoval klasické gymnázium v Ostravě. Od roku 1923 studoval na Filozofické fakultě v Praze slovanskou filologii, češtinu a francouzštinu, v roce 1929 ukončil státní knihovnickou školu. V letech 1930–1932 byl redaktorem časopisu Rozpravy Aventina, který vydával Otakar Štorch-Marien. V letech 1932–1937 byl redaktorem čtrnáctideníku Listy vydavatelství Melantrich. Brzy po květnu 1945 vstoupil Závada do KSČ, což se brzy odrazilo i v jeho básnické tvorbě. V roce 1948 byl jmenován ředitelem národní a univerzitní knihovny, o rok později se této funkce vzdal. Po roce 1953 působil jako redaktor a spisovatel z povolání. V roce 1931 se oženil s Jaroslavou Hrejsovou, pocházející z významného evangelického rodu. Kvůli sňatku změnil i svou církevní příslušnost a z katolíka se stal členem Českobratrské církve evangelické. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Jeho dílo je velmi pesimistické , plné tragického životního pocitu. To patrně pramenilo z více faktorů: otcovy předčasné smrti, vlastních prožitků války a mladí tráveného ve vyprahlém prostředí ostravských šachet a hutí. Jeho díla lze označit až za nihilistická. Je patrný velmi silný vztah k rodnému kraji. Kromě vlastní tvorby překládal z těchto jazyků: němčiny, ruštiny , francouzštiny, rumunštiny , slovinštiny , slovenštiny , polštiny , bulharštiny a s jazykovou pomocí odborníků také z hebrejštiny , perštiny , maďarštiny...

Více od autora