Rudolf Dilong
Honolulu, pieseň labute

Rudolf Dilong

Rudolf Dilong byl slovenský básník, dramatik, spisovatel katolické moderny, katolický kněz, člen františkánského řádu. Po maturitě se Rudolf Dilong stal mnichem františkánské řehole. Po absolutoriu katolické teologie byl v roce 1929 vysvěcen katolickým knězem. Několik let pak působil jako středoškolský pedagog kdy učil náboženství. Po vypuknutí 2. světové války narukoval jako vojenský kaplan do armády loutkového Slovenského státu. V roce 1945 odešel do emigrace. Později se usadil v Římě, v roce 1947 odjel do Argentiny, kde později působil, mimo jiné, také jako kněz slovenských vystěhovalců v Buenos Aires. Redigoval místní periodikum Slovenské zvesti. Od roku 1965 žil v klášteře v Pittsburghu ve Spojených státech amerických. Zde pracoval jako redaktor Listů sv. Františka. Pracoval i jako funkcionář Světového kongresu Slováků. V roce 1969 navštívil Slovensko a měl v plánu zde zůstat. Existuje několik verzí proč tak neudělal. Podle prof. J. Rydla to má údajně na svědomí Ladislav Novomeský. Dilong dostal od literárních kritiků mnoho přívlastků: Byl považován za básníka bouřliváka. Rudolf Dilong se svojí tvorbou řadí mezi nejvýznamnější a nejplodnější autory katolické moderny. Věnoval se zejména psaní poezie, ale i dramat. Byl také zakladatelem časopisu Postup. Svoje díla často umísťoval do venkovského prostředí, věnoval se tématům dětství a často v nich popisoval svoji rodnou Oravu, co mu poskytovalo vítané útočiště a stabilitu zejména v období Druhé světové války. Napsal více než 100 děl, přičemž mnohá z nich shořela v době požáru kláštera v Argentině. Některá jeho díla se řadí k nadrealismu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Dilong na slovenské Wikipedii.