Jiří Heřt
Homeopatie : clusterová medicína, anthroposofická medicína : medicína pro třetí tisíciletí?

1997 | Nakladatelství Lidové noviny

Těmto metodám se kromě léčitelů věnují často i lékaři, vychází o nich velké množství knih, jsou široce propagovány v médiích, tisku i odborné zdravotnické literatuře. Autoři se neomezují pouze na věcnou kritiku těchto metod, ale ukazují i na jejich kořeny, na příčiny jejich dnešního rozvoje i na jejich rizika pro nemoc…ného i pro medicínu. Zasazují je do širšího rámce, vysvětlují povahu alternativní a vědecké medicíny, popisují přípravu a hodnocení léčiv. Kniha je psána pro laiky se všeobecným vzděláním, obsahuje ale i odborné partie. Sel. Těmto metodám se kromě léčitelů věnují často i lékaři, vychází o nich velké množství knih, jsou široce propagovány v médiích, tisku i odborné zdravotnické literatuře. Autoři se neomezují pouze na věcn…ou kritiku těchto metod, ale ukazují i na jejich kořeny, na příčiny jejich dnešního rozvoje i na jejich rizika pro nemocného i pro medicínu. Zasazují je do širšího rámce, vysvětlují povahu alternativní a vědecké medicíny, popisují přípravu a hodnocení léčiv. Kniha je psána pro laiky se všeobecným vzděláním, obsahuje ale i odborné partie. Sel.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	393
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071062308
ISBN:	9788071062301
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Edice 21
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2023 11:46
Číslo položky:	691912

O autorovi

Jiří Heřt

Jiří Heřt byl český lékař, profesor anatomie a druhý předseda českého klubu skeptiků Sisyfos. Po ukončení gymnázia v Lounech studoval lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a asistoval v Anatomickém ústavu u profesora Ladislava Borovanského. Na jeho doporučení nastoupil po promoci do Anatomického ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni k profesoru Jaroslavu Kosovi. Zde se jako člen výzkumného týmu zabýval nejprve obecnými otázkami růstu kostí a jejich cévního zásobení, později rovněž adaptací kostí na funkční zátěž. V roce 1960 obhájil kandidátskou práci a o tři roky později habilitační práci na téma Regulace růstu dlouhých kostí do délky. Výsledky tohoto výzkumu měly přímý dopad na klinickou praxi a staly se součástí Tošovského a Stryhalovy monografie Dětské zlomeniny, vydané roku 1967. Úzkou spolupráci navázal s kolegy na plzeňské ortopedické klinice a do konce 60. let publikoval ve oboru anatomie více než 70 vědeckých článků. Tým profesora Kose na plzeňské lékařské fakultě vydal skripta Přehled topografické anatomie a Topografická anatomie pro stomatology . Opět vyšla v roce 1990. Koncem 60. let pobýval pracovně v Alžírsku a po návratu domů se aktivně zapojil do politického dění jako zakládající člen Klubu angažovaných nestraníků. Po okupaci roku 1968 následoval okamžitý zákaz činnosti KANu a byl z Lékařské fakulty vyloučen. Někteří jeho kolegové zvolili emigraci a celý výzkumný tým zanikl. Od roku 1973 až do roku 1990 pak pracoval jako závodní lékař ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově Pod jeho vedením vznikla rozsáhlá epidemiologická studie Průzkum ischemické choroby srdeční a jejích rizikových faktorů v závodě VTŽ Chomutov . K anatomii se vrátil po pádu komunistického režimu v roce 1989 a roku 1990 již přednášel na ortopedickém kongresu v Praze. Odmítl nabídku vést plzeňský Anatomický ústav po Kosovi, ale navázal na svou vědeckou kariéru a v roce 1993,...

Více od autora