Ota Hofman
Hodina modrých slonů

1981 | Nakladatelství Albatros

Na pouťové střelnici je terčem neobyčejný slon, který dělá Vánoce – co když se oko, kterým je rozsvěcuje, rozbije? Na pouťové střelnici je terčem neobyčejný slon, který dělá Vánoce – co když se oko, kterým je rozsvěcuje, rozbije?

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

fólie na deskách se začíná odlupovat

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý fólie na deskách se začíná odlupovat	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 69 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, fólie na deskách se začíná odlupovat
Vazba:	pevná
Počet stran:	147
Jazyk:	česky
Edice:	Jiskřičky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2024 16:2
Číslo položky:	1081516

O autorovi

Ota Hofman

Ota Hofman byl spisovatel a scenárista, autor zejména knížek pro děti a scénářů k filmům pro děti a mládež. Nejznámějšími byly filmy a seriály o panu Tau, či sci-fi film Odysseus a hvězdy. Své dětství strávil jednak v rodné Praze na Žižkově a také u dědečka v Bohdašíně v Podkrkonoší. Později vystudoval obchodní akademii , maturoval v roce 1948. První jeho práce otiskl časopis Středoškolák v roce 1945 a psal do něj řadu let. Zkusil pokračovat rok na právech, pak přestoupil na studia na Filmové fakultě Akademie múzických umění, zvolil si obory scenáristika a dramaturgie. Po ukončení studií se pustil do filmování, byl scenáristou Filmového studia Barrandov, později zde působil jako dramaturg skupiny filmů pro děti a mládež. Mnohá z jeho děl se stala velmi populární i ve světě, zejména filmy o panu Tau. Jeho knihy byly přeloženy do 15 jazyků. Při filmové tvorbě spolupracoval zejména s Jindřichem Polákem. Byl scenáristou více než 30 celovečerních filmů a řady televizních seriálů. Mnohé z filmů získaly řadu mezinárodních ocenění. Řada jeho pohádek se prolíná s žánrem sci-fi. Pod pseudonymem Ota Dvorský mu vyšly dvě detektivky. Od 1988 byl předsedou Československé národní sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu . V roce 1950 se oženil , narodila se jim dcera Irena a později syn Otto. V roce 1979 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1989 i titul národní umělec. Za tvůrčí činnost mu bylo v roce 1978 uděleno čestné občanství města Ostrova. V roce 2004 při příležitosti oslav 650 let obce Kostelní Lhota obdržel také její čestné občanství ; v obci často pobýval u rodičů a krátkou dobu i chodil do školy.

Více od autora