Knihy
Historie
Světová historie
Pavel Bělina
Historie I - III - Pravěk a starověk 1 - 2 + S...

Pavel Bělina: Historie I - III - Pravěk a starověk 1 - 2 + Středověk 1 - 2 + Novověk 1 - 2

Pavel Bělina, Václav Marek, Vratislav Vaníček, Zdeněk Smetánka, Věra Hrochová, Antonín Kostlán
Historie I - III - Pravěk a starověk 1 - 2 + Středověk 1 - 2 + Novověk 1 - 2

1994 | Nakladatelství Scientia

Obsažené svazky:

Historie, novověk 1994 1 (119 s., 1. vyd.)
Historie 1995 Pravěk a starověk 1 (114 s., 1. vyd.)
Historie 1995 Středověk 1 (119 s., 1. vyd.)
Historie 1995 Středověk 2 (122 s., 1. vyd.)
Historie, Novověk 2 1995 2 (111 s., 1. vyd.)
Historie, Pravěk a starověk 2 1995 Pravěk a starověk 2 (142 s., 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	119 + 114 + 119 + 122 + 111 + 142
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Hedánek, Zdeněk Hojda
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 12. 2023 13:36
Číslo položky:	719609

O autorech

Pavel Bělina

Pavel Bělina je český historik. Specializuje se především na dějiny českých zemí a habsburské monarchie v 16.–19. století. V letech 1967–1972 vystudoval obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia ukončil obhajobou diplomové a rigorózní práce Hradec Králové v době předhusitské a ziskem titulu PhDr. Poté krátce pracoval jako archivář ve Vojenském historickém ústavu a od roku 1974 byl zaměstnán v Ústavu československých a světových dějin ČSAV Praha. V letech 1991–1997 působil jako odborný asistent na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1994–2002 byl zaměstnán v Historickém ústavu Armády ČR. Mezi léty 2002–2006 byl osobou samostatně výdělečně činnou. Od roku 2006 pracuje jako vedoucí redaktor v nakladatelství Paseka a od roku 2007 působí jako odborný asistent na FF UK.

Více od autora

Václav Marek

Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

Více od autora