Fernando Pessoa
Heteronyma

Fernando Pessoa

Fernando António Nogueira Pessoa , známý častěji jako Fernando Pessoa, byl portugalský spisovatel a básník. Pessoa je vedle Luíse de Camões považován za největšího portugalského básníka; někteří kritici jej řadí mezi nejreprezentativnější básníky 20. století. Pessoa prožil dětství a část mládí v jihoafrickém Durbanu, kde se mu dostalo vzdělání v angličtině; angličtina tak byla vedle portugalštiny Pessoovým druhým literárním jazykem. Fernando Pessoa byl v občanském životě nenápadným korespondentem několika lisabonských firem. Za svého života nepublikoval téměř nic. Své básnické dílo napsal pod mnoha jmény, které nejsou prostými pseudonymy, nýbrž, jak Pessoa sám napsal, heteronymií: Álvaro de Campos, Ricardo Reis a Alberto Caeiro byli obyvateli Pessoova vnitřního světa, vzniklými fragmentárností Pessoovy osobnosti, kterou básník pociťoval od dětských let. Pessoa byl také zednářem a vyznavačem mystického portugalského vlastenectví . Pessoa přeložil řadu portugalských knih do angličtiny. Přeložil do portugalštiny mimo jiné "Šarlatové písmeno" Nathaniela Hawthorne, povídky O. Henryho a básně "Havran", "Annabel Lee" a "Ulalume" Edgara Allana Poe, který ho spolu s Waltem Whitmanem silně ovlivňoval. Kromě toho Pessoa přeložil do portugalštiny řadu knih theosofů jako Charles Webster Leadbeater a Annie Besant. V letech 1912-14, když žil se svou tetou "Anicou" a bratranci, se účastnil "semi-spirituálních setkání", které byly prováděny doma, ale byl považován za "zpožďovací prvek" ostatních členů zasedání. Pessoaův zájem o spiritismus byl probuzen ve druhé polovině roku 1915, při překladu theosofických knih. Zájem byl prohlouben koncem března 1916, kdy náhle začal mít zkušenosti, kde se stal médiem, které byly odhaleny automatickým psaním. 24. června Pessoa napsal impozantní dopis své tetě a kmotře. Poté žil ve Švýcarsku se svou dcerou a synem, v němž popisuje tento "tajemný případ...