René Clair, Miroslav Vlček
Hazardy a náhody : příběhy

1986 | Nakladatelství Melantrich

Povídky jsou zpracovány neotřele, každý příběh má svou atmosféru, svůj kolorit, který podtrhují i jazykové prostředky a kompozice. Povídky jsou zpracovány neotřele, každý příběh má svou atmosféru, svůj kolorit, který podtrhují i jazykové prostředky a kompozice.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 44 Kč

Stav

Dobrý

Skladem na prodejně

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Ervín Urban
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	104
Jazyk:	česky
Edice:	66. svazek ed. 66. svazek ed. Panoráma
Vydání:	1. vyd. v Melantrichu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2022 10:37
Číslo položky:	398154

O autorech

René Clair

René Clair byl francouzský filmový režisér a spisovatel, člen Francouzské akademie. Narodil se jako René Lucien Chomette v rodině výrobce mýdla a dětství strávil v centru kolem tržnice v Les Halles. Studoval na Lycée Montaigne a na Lycée Louis-le-Grand a roku 1917 byl odveden k armádě. Po válce začínal jako filmový a divadelní novinář a hrál v několika filmech už pod pseudonymem René Clair. V letech 1922-1924 napsal scénář a režíroval film „Paříž spí“ a pro přestávku v baletu Relache v Théâtre des Champs-Élysées natočil dadaistický krátký film „Přestávka“, který ho proslavil. Roku 1929 napsal scénář k filmu „Soutěž krásy“ a roku 1930 získal filmem „Pod střechami Paříže“ mezinárodní uznání. Následovaly úspěšné filmy „Milion“ a „Ať žije svoboda" , satiru na moderní průmyslovou výrobu, za niž získal diváckou cenu v Benátkách. Když Charlie Chaplin natočil roku 1936 „Moderní dobu“, chtěl ho Clairův německý producent žalovat pro plagiát, ale Clair to odmítl. Roku 1934 přijal pozvání do Londýna, kde natočil „Strašidlo jde na západ“ , ale po neúspěchu dalšího filmu se 1938 vrátil do Francie. Práci na dalším filmu přerušila válka a Clair s rodinou uprchl přes Španělsko do New Yorku a do Hollywoodu, kde natočil čtyři filmy, mezi nimi „Krásná čarodějka“ a „Stalo se zítra“ . Po válce ve Francii natočil své nejslavnější filmy: „Mlčeti zlato“ , faustovský příběh „Ďáblova krása“ , „Krásky noci“ a „Velké manévry“ , za něž získal Cenu Louise Delluca. Roku 1956 dostal čestný doktorát univerzity v Cambridge a 1960 byl jako první filmař zvolen členem Francouzské akademie. V dalších letech natočil vedle krátkých filmů ještě „Všechno zlato světa“ a „Galantní slavnosti“ , roku 1967 dostal čestný doktorát Royal Colle...

Více od autora