Pavol Országh Hviezdoslav
Hájnikova žena

1964 | Nakladatelství Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry

V lete roku 1883 - obklopený krásnou hornooravskou prírodou v kúpeľoch Polhora pod Babou horou - začal Hviezdoslav písať svoju prvú vrcholnú lyricko-epickú skladbu, Hájnikovu ženu. Básnik v nej podal príbeh lásky a tragédie hájnika a jeho ženy v kontraste dvoch svetov - sveta pánov a sveta ľudu. V lete roku 1883 - obklopený krásnou hornooravskou prírodou v kúpeľoch Polhora pod Babou horou - začal Hviezdoslav písať svoju prvú vrcholnú lyricko-epickú skladbu, Hájnikovu ženu. Básnik v nej podal …príbeh lásky a tragédie hájnika a jeho ženy v kontraste dvoch svetov - sveta pánov a sveta ľudu.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	351
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	František Hübel
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Kvety
Vydání:	Vyd. 19., v SVKL 5.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	18. 8. 2023 14:16
Číslo položky:	616604

O autorovi

Pavol Országh Hviezdoslav

Pavol Országh Hviezdoslav byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel, jedna z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec. Narodil se na Oravě na severním Slovensku jako třetí dítě chudého zemana. Základní vzdělání nabyl ve svém rodišti, v Jasenové a v Leštinách. Jako žák měl velmi dobré studijní výsledky a v roce 1862 se dostal na gymnázium v maďarském Miškovci. Zde bydlel u svého strýčka – krejčovského mistra. Na prázdniny nejezdil domů, ale zůstával v Miškovci, kde prostudoval celou strýčkovu knihovnu. Tak si oblíbil poezii a díla maďarských básníků. Po strýčkově smrti v roce 1865 se vrátil domů na Slovensko a nastoupil na evangelické gymnázium v Kežmarku. Po ukončení gymnaziálních studií se přestěhoval do Prešova, kde studoval na Právnické akademii. V době studií pracoval jako editor studentského almanachu Napred. Studium ukončil v roce 1872 a začal působit jako advokátní koncipient ve slovenských městech Dolný Kubín, Martin nebo Senica. V roce 1875 v Budapešti složil advokátské zkoušky a otevřel si v Námestově samostatnou advokátní praxi. Všechna svá tvůrčí léta tak prožil na Oravě, kde působil také jako člen soudu nebo vedoucí filiálky Tatrabanky. V roce 1876 odjel do Dolného Kubína, kde se stal přísedícím soudcem, v květnu se oženil s Ilonou Novákovou, dcerou místního evangelického seniora. Jejich manželství bylo bezdětné, ale když v roce 1887 zemřela jeho matka, v roce 1888 jeho otec a o rok později i jeho bratr Mikuláš, rozhodl se s manželkou, že adoptují obě Mikulášovy děti, synovce Jaroslava a neteř Sidónii. V květnu roku 1918 vedl slovenskou delegaci na oslavách 50. výročí vzniku Národního divadla v Praze. Do svého projevu vložil náznak možného blízkého spolužití Slováků a Čechů. Proto koncem téhož roku nadšeně ...

Více od autora