Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Golovlevské panstvo

1952 | Nakladatelství Družstevní práce

Románová kronika, v níž S. vylíčil život šlechtického rodu v prostředí předreformního a poreformního Ruska. Na osudech 3 generací zahalečů, kořistníků a opilců odhaluje vnitřní hnilobu buržoasně šlechtické rodiny a dokazuje nutnost jejího rozpadu. V řadě typů z rodu Golovlevových není ani jediné kladné postavy. Všichni… jsou vnitřně nalomeni, prohnilí a zkažení, nikdo z nich není schopen poctivě pracovat. Buď propadají z lenosti a nečinnosti opilství a nemocem, nebo zneužívají své životní energie k bezohlednému vydírání. Dovolávají se při tom zájmů "rodiny", ale zároveň svou rodinu vraždí. Ohánějí se farisejskou zbožností, neboť náboženství jim pomáhá mučit a olupovat lidi "nazákonném podkladě". Někteří z rodu se pokoušejí uniknout z dosahu jedovatého ovzduší, ale marně - hynou jako všichni ostatní Golovlevové. Ústřední postavou je Porfirij Golovlev, "Upír", "Jidášek", v němž se nejvýrazněji projevily rodové vlastnosti: kořistnictví, licoměrnost, žvanění a vnitřní prázdnota. Postavy Jidáška používal často Lenin k označení politického zrádcovství, lži a přetvářky nepřátel lidu . Románová kronika, v níž S. vylíčil život šlechtického rodu v prostředí předreformního a poreformního Ruska. Na osudech 3 generací zahalečů, kořistníků a opilců odhaluje vnitřní hnilobu buržoasně šlech…tické rodiny a dokazuje nutnost jejího rozpadu. V řadě typů z rodu Golovlevových není ani jediné kladné postavy. Všichni jsou vnitřně nalomeni, prohnilí a zkažení, nikdo z nich není schopen poctivě pracovat. Buď propadají z lenosti a nečinnosti opilství a nemocem, nebo zneužívají své životní energie k bezohlednému vydírání. Dovolávají se při tom zájmů "rodiny", ale zároveň svou rodinu vraždí. Ohánějí se farisejskou zbožností, neboť náboženství jim pomáhá mučit a olupovat lidi "nazákonném podkladě". Někteří z rodu se pokoušejí uniknout z dosahu jedovatého ovzduší, ale marně - hynou jako všichni ostatní Golovlevové. Ústřední postavou je Porfirij Golovlev, "Upír", "Jidášek", v němž se nejvýrazněji projevily rodové vlastnosti: kořistnictví, licoměrnost, žvanění a vnitřní prázdnota. Postavy Jidáška používal často Lenin k označení politického zrádcovství, lži a přetvářky nepřátel lidu .

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Tichý
Překladatel:	Prokop Voskovec
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Nesmrtelní
Vydání:	Vyd. 2., V DP 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2026 13:38
Číslo položky:	1544167

O autorovi

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Více od autora