Josef Grňa
Generál Jiskra

1971 | Nakladatelství Práce

V románě z domácího odboje za druhé světové války, v příběhu, který má mnoho autobiografických prvků, zachycuje autor zkušenosti a zážitky z ilegální práce Rady tří - posledního zbytku rozehnaných ilegálních organizací po Heydrichově pronásledování - na Českomoravské vysočině a ve východních Čechách. V neobyčejně drama…tickém ději jsou zde vedle pohnutých bojových akcí zachyceny i osobní osudy partyzánů a partyzánek, jejich vzájemné citové vztahy,jak se vyvíjely za výjimečných okolností. V románě z domácího odboje za druhé světové války, v příběhu, který má mnoho autobiografických prvků, zachycuje autor zkušenosti a zážitky z ilegální práce Rady tří - posledního zbytku rozehnaných ile…gálních organizací po Heydrichově pronásledování - na Českomoravské vysočině a ve východních Čechách. V neobyčejně dramatickém ději jsou zde vedle pohnutých bojových akcí zachyceny i osobní osudy partyzánů a partyzánek, jejich vzájemné citové vztahy,jak se vyvíjely za výjimečných okolností.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	312, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Příliv
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 9. 2025 10:39
Číslo položky:	1377682

O autorovi

Josef Grňa

Josef Grňa byl český právník, profesor brněnské techniky, představitel domácího odboje za 2. světové války. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté nastoupil na Finanční prokuraturu v Brně, nejprve jako koncipient, později se stal vrchním komisařem, radou a v roce 1937 vrchním radou. Roku 1932 se habilitoval pro obor civilního práva procesního a stal se soukromým docentem. V březnu 1938 byl jmenován mimořádným profesorem věd právních na české vysoké škole technické v Brně. Hned na počátku druhé světové války se zapojil do domácího odboje. Stal se členem odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě, patřil k jeho zemskému vedení. Byl pověřen vybudováním sítě PVVZ na Moravě a navázáním kontaktů na Slovensku. Dne 2. října 1941 ho v Ratajích na Kroměřížsku přišlo zatknout gestapo, podařilo se mu však uniknout. Při přechodném utajení v Žarošicích a ve Zdravé Vodě mu pomohl místní statkář a mecenáš umění Josef Frydrych. Do konce války žil v ilegalitě. Patřil k autorům politického programu PVVZ, po zatčení všech zbývajících vedoucích osobností organizace PVVZ pokračoval v odbojové činnosti ve skupině Přípravný revoluční výbor. V roce 1944 se podílel na vzniku odbojové skupiny Rada tří. Šlo o organizaci nekomunistického protifašistického odboje, která zajišťovala zejména formování partyzánských jednotek v prostoru Českomoravské vrchoviny a přijímání parašutistických výsadků ze Západu. Byl spoluzakladatelem a členem revoluční České národní rady. Po skončení války působil jako profesor národního hospodářství na brněnské technice. V roce 1951 byl odsouzen za údajné neoznámení protistátní činnosti na 2,5 roku vězení. Rehabilitován byl v roce 1965. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka II. třídy in memoriam....

Více od autora