Ivan Olbracht
KOMPLET 3X Poslední láska černého piráta + Gaby Deslys + Lidské bestie

1925 | Nakladatelství Proud

Gaby Deslys : román světoznámé tanečnice Gaby Deslys : román světoznámé tanečnice

Obsažené svazky:

Lidské bestie, pět let ve věži šílenství : utrpení l... 1927 (144 s.)
Poslední láska černého piráta 1940 (220 s.)
Gaby Deslys, román světoznámé tanečnice 1925 (119 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce odřený hřbet, dvě stránky lepené, Fleky od polití

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítka a polepky z knihovny, ořízka s flíčky, stránky s flíčky, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý lehce odřený hřbet, dvě stránky lepené, Fleky od polití	KOMPLET Skladem pro e-shop	369 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce odřený hřbet, dvě stránky lepené, Fleky od polití
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	144 + 220 + 119
Jazyk:	česky
Edice:	Proud
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	27. 10. 2025 10:21
Číslo položky:	1433338

O autorech

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...

Více od autora